Ministerstvo školství vyčlenilo z evropských fondů v první fázi 200 milionů korun na projekty zaměřené na podporu rovného vzdělávání. Letos v červenci se otevřela v českých regionech centra podpory inkluzívního vzdělávání, které spolupracují se školami při jejich práci se znevýhodněnými dětmi.
"V rámci první výzvy bylo na projekty určeno 200 milionů korun, v druhé výzvě, která je momentálně administrována, byla alokace 800 milionů korun," uvedla ministryně Miroslava Kopicová.
V příštích měsících uspořádá ministerstvo vzdělávací semináře zaměřené na odstraňování segregace v nejrizikovějších regionech, tedy v Ústeckém, Moravskoslezském, Středočeském, Olomouckém a Karlovarském kraji, dodala Kopicová. Ministerstvo se zaměřilo například na modernizaci poradenského systému, spustilo vnitroresortní jednání k nastartování transformace praktických základních škol nebo zvýšilo částku na podporu asistentů pedagoga sociálně znevýhodněných žáků.
Těmito opatřeními ministerstvo školství reagovalo na verdikt Štrasburského soudu pro lidská práva, který před dvěma lety potvrdil, že romští žáci jsou v Česku nepřímo diskriminováni ve vzdělání.
Ministerstvo následně provedlo kontrolu diagnostických metod a nástrojů, které se užívají pro žáky ze sociálně a kulturně odlišného prostředí. Šetření ukázalo, že tyto nástroje se používají neutrálně a romské děti nediskriminují, zdůraznila Kopicová.
Informace provedené z tohoto šetření ministerstvo následně využívá při přípravě Národního akčního plánu podpory inkluzivního vzdělávání. Tento plán by měl napomoci zahrnout sociálně znevýhodněné děti do hlavního vzdělávacího proudu. Ministerstvo rovněž připravuje metodické doporučení pro školy a mateřské školky.
"Dnes u nás zvláštní školy, které kritizoval štrasburský rozsudek, dávno neexistují, to však neznamená, že by situace byla ideální. Nyní existují takzvané školy praktické a programy pro lehce mentálně postižené děti," uvedla Kopicová.
"Za nejzávažnější zjištění lze považovat údaj, že z celkového počtu všech romských žákyň a žáků základních škol navštěvuje školy vyučující podle Rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené téměř třetina, přesněji 26,7 procenta, zatímco z celkového počtu žákyň žáků neromských navštěvovalo tyto školy pouze 2,17 procenta," řekla ministryně. Je přesvědčena, že tato situace vyžaduje razantní změnu. Nelze ji však činit pod tlakem. Půjde o dlouhodobý proces, který bude mít výsledky až za několik let.
Ministerstvo při přípravě opatření spolupracuje také s koalicí Společně do školy, kterou tvoří 13 českých a mezinárodních organizací, jež se zaměřují na rovný přístup ke vzdělání.
"Snaha MŠMT evidentně je, ale jedná se zde o určité systémové dědictví, které i přes tyto snahy nadále přetrvává. Transformace zhruba 300 dříve speciálních škol neproběhla ještě dostatečně," konstatoval koordinátor skupiny Společně do školy Jan Stejskal.
"Míra pravděpodobnosti, že se romský žák dostane mimo hlavní vzdělávací proud do školy, kde se vyučují žáci s nějakým omezením, je stále 26krát respektive 27krát vyšší než u žáka neromského," shrnul Stejskal s tím, že je třeba nadále systém zlepšovat a na změnách intenzivně spolupracovat.
Upozornil, že kvůli znevýhodňování přístupu některých skupin ke vzdělávání přichází stát ročně o přibližně 16 miliard korun, uvedla to ve svém výzkumu Světová banka. Ta počítala s tím, že v Česku je zhruba 50 tisíc znevýhodněných obyvatel, ve skutečnosti je to však podle Stejskala nejméně dvojnásobek nebo trojnásobek.
Autor: Pavlína Heřmánková
Teplota: max. -8°C, min. -13°C
| Policie České republiky | 158 |
| Městská policie | 156 |
| Záchranná služba | 155 |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 150 |
| Číslo tísňového volání | 112 |