Kardinál Vlk odmítá tvrzení, že Češi jsou ateisté

Český národ není národem ateistů, většina lidí má svou víru, prohlásil kardinál Miloslav Vlk na středeční konferenci Duchovní život ve svobodné společnosti. Nejzávažnější nedostatek postkomunistické éry je podle jeho mínění mizivá spolupráce mezi duchovními a politiky.

"Statistika ukazuje, že počet věřících klesá a je nedostatek kněží," řekl Vlk. Odmítl, že by český národ byl nejateističtějším národem v Evropě. Češi si podle kardinála během posledních dvaceti let velmi rozvinuli cit pro osobní svobodu a nechtějí přijímat pravidla církevních institucí a vstupovat do jejich struktur. "Církve jsou pouze viděny jako lidská instituce a takto jsou měřeny také jejich výkony," konstatoval Vlk. Zapomíná se podle něj na to, že církev založil Ježíš Kristus a ten s ní stále zůstává.

"Většina lidí u nás jsou deisti. Nejsou to ateisté, kteří agresivně popírají existenci Boha. Deisti uznávají, že něco nad námi je. Domnívají se ale, že ono něco je příliš daleko a s naším světem přímo nesouvisí," vysvětlil Vlk. Poukázal na to, že v lidech je skryta touha po transcendenci, po něčem, co je překračuje, tedy po pevném bodu. "V člověku je touha po žití a po pevném bodě," zdůraznil.

Je přesvědčen, že sčítání lidu a monitorování počtu věřících nebylo regulérní. Statistiky totiž uvedly, že klesá počet lidí, kteří se hlásí k církvi a český národ podle posledního sčítání lidu vyšel jako ateistický. Kardinál je přesvědčen, že statistici udělali chybu, když se ptali po konkrétních konfesích, místo aby se ptali po základní otázce, zda respondent věří, nebo nevěří.

Nadějí církve jsou podle Vlka mnohá obrodná duchovní hnutí, která se i v Česku rozsáhle rozvíjejí.

Je potřeba, aby církev intenzivněji spolupracovala s politiky na obrodě občanské společnosti. Nedostatek kooperace mezi politiky a duchovními byl totiž zásadním problémem v postkomunistickém období. "Spolupráce na obrodě občanské společnosti se tak nemohla rozvinout," upozornil a dodal, že politici poměřovali občany pouze ekonomickými kritérii. Toto hrubé chápání lidí však vedlo k vytrácení základních duchovních a morálních hodnot ve společnosti.

Právě schopnost vyjednávat s politickými představiteli je k dobru připisována novému pražskému arcibiskupovi, který Vlka na tomto postu vystřídal, Dominiku Dukovi. Podle mnohých odborníků by se mu mohlo podařit dotáhnout do konce vyrovnání státu a církví v oblasti restitucí.

Autor: Pavlína Heřmánková, David Jareš