Polovina občanů si myslí, že je v Česku příliš mnoho cizinců

Polovina respondentů březnového výzkumu společnosti CVVM soudí, že je v České republice příliš mnoho cizinců, vyplývá z výsledků. Že je cizinců u nás přiměřeně, soudí 39 procent dotázaných, dvě procenta občanů si myslí, že je u nás cizinců málo.

Možnost "nevím" si vybralo devět procent respondentů. Oproti loňsku, kdy byla stejná otázka ve výzkumu respondentům položena poprvé, se podíl těch, kteří množství cizinců v Česku považují za přílišné, snížil o sedm procent. Naopak lidí, hodnotících množství cizinců jako "přiměřené" vzrostl o šest procent.

Odpovědi respondentů se lišily i podle míry dosaženého vzdělání. Příliš mnoho je cizinců u nás převážně podle vyučených, odpověď "přiměřeně" pak volili hlavně absolventi středních škol s maturitou.

Z hlediska politické orientace za "přílišné" množství cizinců označovali převážně stoupenci KSČM, za "přiměřené" pak voliči TOP 09.

Podle 78 procent respondentů by cizinci měli mít možnost dlouhodobě pobývat v České republice "jen za určitých podmínek", 10 procent soudí, že by jejich pobyt měl být "prakticky bez omezení" a podle devíti procent dotázaných by cizinci u nás dlouhodobě pobývat neměli vůbec. Tři procenta respondentů zvolila možnost "nevím".

Žádná výraznější změna

V porovnání s výzkumy z let 2008 a 2009 nebyla u této otázky zaznamenána významnější změna. Oproti roku 2003 je však patrný zřetelný úbytek lidí, kteří jsou zcela proti dlouhodobému pobytu cizinců v Česku. Z hlediska vzdělání se relativně nižší podíl zastánců neomezeného pobývání cizinců v ČR objevil mezi vyučenými. Z hlediska věku je nejvíce odpůrců dlouhodobého pobývání cizinců v republice mezi lidmi staršími 60 let. Souhlas s pobýváním cizinců v zemi se podle CVVM zvyšuje se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně.

Nadpoloviční většina dotázaných (53 procent) si myslí, že by nemělo být každému, kdo o to projeví zájem, dovoleno se v Česku usadit. Dvě pětiny respondentů (41 procent) vyjádřily naopak souhlas, zbytek nevěděl.

Dotazník obsahoval také otázku, zda by Česká republika měla přijímat uprchlíky. Podobně jako u přijímání cizinců by pak podle většiny dotázaných (63 procent) měla republika přijímat jen některé, podle 23 procent žádné a podle sedmi procent dotázaných by Česko mělo přijmout všechny uprchlíky. Zbytek respondentů zvolil odpověď "nevím."

Oproti šetřením z let 2008 a 2009 narostl podíl těch, kdo si myslí, že by Česko nemělo přijímat uprchlíky vůbec a snížila se četnost odpovědí, že by mělo přijímat jen některé. Nesouhlas s přijímáním uprchlíků pak podle CVVM vyjádřili hlavně lidé se základním vzděláním, respondenti nad 60 let a voliči komunistů. Vstřícněji se k přijímání uprchlíků staví vysokoškoláci a lidé s dobrou životní úrovní.

Cizinci by se měli přizpůsobovat našim zvyklostem co nejvíce podle 63 procent dotázaných, 32 procent občanů soudí, že částečně a pouhá tři procenta dotázaných si myslí, že by cizincům mělo být umožněno žít si podle svých zvyklostí. Co nejvíce přizpůsobit by se měli cizinci převážně podle voličů KSČM a starších občanů 60 let.

60 procent považuje cizince za problém

Podle 60 procent dotázaných představují osoby jiné než české národnosti, které se do země přistěhovaly v nedávné době, pro Česko problém. 31 procent si myslí opak a zbytek respondentů neví. V místě svého bydliště cizinci nevadí 49 procentům dotázaných, 27 procentům nedávno přistěhovaní cizinci problém dělají. 16 procent dotázaných uvedlo, že v jejich okolí cizinci nežijí a 8 procent nevědělo.

Oproti loňskému šetření se o osm procent snížil počet těch, kteří si myslí, že nedávno přistěhovalí cizinci jsou problémem pro celou ČR, podíl lidí považujících nové přistěhovalce jiné národnosti za problém v místě svého bydliště se v posledních pěti letech prakticky nezměnil.

Autor: Karolina Brožová