Dominik Duka převzal úřad pražského arcibiskupa

Dominik Duka převzal v sobotu dopoledne při slavnostní mši v pražské katedrále sv. Víta úřad pražského arcibiskupa. Stalo se tak poté, co mu předchůdce kardinál Miloslav Vlk předal biskupskou berlu a uvedl ho na stolec pražských arcibiskupů.

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili prezident Václav Klaus, exprezident Václav Havel s manželkou, čeští a moravští biskupové, významní představitelé společenského a politického života v České republice a řada věřících.

Ještě před ceremoniálem se Duka brzo ráno zastavil na krátkou modlitbu v Libici nad Cidlinou, v rodišti sv. Vojtěcha.

Odpoledne nový metropolita pražský navštíví Břevnovský klášter. V doprovodu převora Prokopa Siostrzonka se v kostele sv. Markéty pokloní ostatkům sv. Vojtěcha uloženým v oltáři. Poté čeká arcibiskupa Duku setkání s novináři o úkolech, které ho v jeho úřadě čekají.

Dominik Duka byl jmenován papežem Benediktem XVI. 13. února 2010.

Dominik Duka: strojník, vězeň, duchovní

Duka se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Maturoval na královéhradeckém gymnáziu J.K.Tyla. Následně se však vyučil strojníkem a pracoval v hradecké továrně ZVÚ. V polovině 60. let také absolvoval vojenskou službu.

Na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích byl přijat až po dlouhých průtazích a odvolání. V roce 1968 vstoupil do tajného noviciátu dominikánského řádu.

Knězem byl vysvěcen v červnu roku 1970 a o dva roky později složil sliby v dominikánském řádu. Pět let působil v pohraničních oblastech pražské arcidiecéze, jako byly Jáchymov nebo Nové Mitrovice.

Již v roce 1975 byl ovšem Dukovi odebrán státní souhlas k vykonávání duchovní služby. Duka proto 15 let pracoval jako rýsovač v továrně Škoda-Plzeň. Své poslání však neopustil zcela. Působil jako vikář provinciála, magistr kleriků, spolupracoval na vytvoření tajného řádového studijního centra a organizoval náboženské akce pro mladé věřící. V roce 1979 získal licenciát teologie na varšavské Papežské teologické fakultě.

Na začátku 80. let byl dva roky vězněn ve věznici Plzeň-Bory. Odsouzen byl za řádovou činnost, organizování studia pro dominikánské kleriky, samizdat  a spolupráci se zahraničními skupinami.

V roce 2001 byl Duka vyznamenán prezidentem republiky Medailí I. stupně za zásluhy o Českou republiku a o dva roky později mu byl udělen ministrem obrany České republiky Záslužný kříž II. stupně.

V současné době je biskup členem Etického fóra ČR, Vědecké rady KTF UK Praha, Technické univerzity Liberec, Univerzity Hradec Králové, Univerzity Pardubice, Lékařské fakulty UK HK. Je předsedou správní rady Českého katolického biblického díla, členem Centra biblických studií, Mezinárodní katolické revue Communio a šéfredaktorem Salve, revue pro teologii, kulturu a duchovní život.

Heslem biskupa Duky je "In Spiritu Veritatis", přeloženo "V Duchu pravdy".

Duka povede nejstarší diecézi v Česku

Arcidiecéze pražská je nejstarší diecézí v České republice, na její stolec v sobotu usedne Dominik Duka. Na pražského arcibiskupa, užívajícího titul primase českého, se pohlíží jako na neformální hlavu katolíků v zemích někdejší Koruny české.

Historie arcidiecéze pražské začala už v roce 973, kdy se kníže Boleslav II., císař Otta I. a řezenský biskup sv. Wolfgang dohodli a založili biskupství. To bylo 30. dubna 1344 povýšeno bulou Ex superne providentia maiestatis na arcibiskupství. Incisiátorem tohoto kroku byl ovšem český král a pozdější římský císař Karel IV., kterému vadilo, že český stát není z mezinárodního hlediska chápán jako plnoprávné království, protože v něm chybí arcibiskupství.

Papež Kliment stížnosti vyslyšel a povýšením biskupství na arcibiskupství vyjmul české země ze závislosti na Mohuči. Prvním pražským arcibiskupem byl jmenovaný 28. pražský biskup Arnošt z Pardubic. Poslední pouto s Mohučí papež zpřetrhal bulou Romanus Pontifex z 5. května1344, která dala možnost arcibiskupovi pražskému právo pomazat a korunovat české krále a královny. Toto právo měl původně mohučský arcibiskup.

Arnošt z Pardubic při své intronizaci položil základní kámen ke stavbě nového metropolitního chrámu svatého Víta. Stavbou byl pověřen Francouz Matyáš z Arrasu a po něm Němec Petr Parléř z Gmundu.

Nový arcibiskup ihned vypracoval organizaci a správní systém. Vymezil kompetence a způsob jednání biskupského soudu a dal vzniknout pravidelné činnosti generálních vikářů. Pro dodržování všech směrnic a povinností zřídil vizitace, předpisy o obsazování úřadů a správě církevního majetku.

Autor: Petra Kotvová, Zuzana Fojčíková, Jitka Zadražilová