Horko může přitížit kardiakům, upozorňují lékaři

Lékaři varují kardiaky, že současné horké počasí snáší daleko hůře než zdraví lidé, musí tedy více dbát na dodržování správného režimu. Agentuře Mediafax to řekl primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil.

Organismus se totiž vyrovnává s vysokými teplotami pomocí řady vzájemně propojených regulačních mechanizmů. Rozšíření cév vlivem tepla zejména v kožní oblasti vede ke zvýšení odvodu energie z organismu, současně ke zvýšenému pocení, úbytku vody a některých minerálních látek, které jsou důležité pro správnou funkci srdce a cév.

Ztráta vody má zase za následek snížení objemu cirkulující krve, pokles krevního tlaku a „nastartování“ další kaskády fyziologických kompenzačních mechanismů, jako například zvýšení frekvence srdeční činnosti, zesílení kontrakcí srdečního svalu aj.

"Zdravý jedinec zvládá uvedené fyziologické regulační pochody bez problémů. Naproti tomu třeba u nemocného s ischemickou chorobou srdeční způsobí klesající průtok krve srdečními tepnami nedostatečné okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris, která se projevuje se typickou bolestí na prsou, a v extrémních případech přichází i infarkt myokardu," vysvětlil Neužil.

Tropická vedra jsou podle Neužila problémem i pro nemocné s vysokým krevním tlakem. "Horkem způsobené rozšíření cév spolu s dehydratací může vést při stávající léčbě léky k výraznému poklesu tlaku s nedokrevností mozku. Možné je i riziko vzniku nebo prohloubení srdečního selhání, či vzniku poruch srdečního rytmu. Vzrůstá i riziko trombóz nebo embolií," uvedl Neužil.

Lékař tak kardiakům doporučuje zejména konzultovat svůj zdravotní stav před odjezdem na dovolenou se svým ošetřujícím lékařem, nechte si předepsat léky na celou dobu pobytu. "Je nutné také pamatovat na to, že tolik oblíbené letní pojídání zeleniny může mít vliv na účinnost některých léků. Především pak těch, které přímo ovlivňují krevní srážlivost," doplnil Neužil.

Je také potřeba nepřeceňovat své síly, vyvarovat se těžší fyzické práci. Přiměřené sportovní aktivity jsou naopak vítány – vhodná je turistika, kondiční běh, jízda na kole, rekreační plavání nebo kondiční cvičení. "Nemocný po infarktu myokardu by měl znát svoji maximální tepovou frekvenci. Jeho cílová tepová frekvence by pak neměla během sportovních aktivit přesáhnout 70 - 75 % maximální tepové frekvence.

Pokud kardiak plánuje dovolenou u moře, je podle Neužila vhodnější v okrajových termínech. Lékaři ale doporučují pro dovolenou spíše podhorské oblasti s ne příliš náročným terénem. Kardiaci by také neměli zůstávat na slunci v poledních hodinách. Vhodný je spíše pobyt ve stínu, respektive polostínu. Nutné je dbát i na pitný režim.

Při jízdě autem musí kardiaci dbát na dostatek pauz. "Neřiďte takzvaně "v jednom kuse" do Chorvatska a jiných destinací, raději si delší cestu rozdělte na dva dny. Únava totiž u kardiaků nastupuje dříve než u zdravých lidí," řekl Neužil. Nedoporučuje se také řídit vozidlo v poledních hodinách.

Vhodná jsou rovněž i cvičení dolních končetin k prevenci vzniku žilní trombózy a jejích následků, to platí i během dlouhých cest např. letadlem, autobusem nebo vlakem.

Autor: Zuzana Fojčíková