Kontrolní výbor pražského zastupitelstva chce kvůli Blance audit na magistrátu

Kontrolní výbor pražského zastupitelstva požaduje kvůli propadu tunelu Blanka v Praze 6 vnitřní audit odboru městského investora, který za město za celou stavbu ručí. Výbor navíc požaduje překontrolovat celý projekt, sdělil v úterý novinářům předseda výboru František Hoffman (KSČM).

"Když se něco stane poprvé, tak si řeknete je to náhoda, podruhé už to tak velká náhoda není a potřetí někdo musel zaspat nebo něco udělat. Je možné, že ne, ale pokud se něco opakuje, tak je třeba říci, že někde pochybení musí být," řekl Hoffman. Šéf kontrolního výboru tak chybu odboru městského investora nevyloučil.

V případě dalších auditů Hoffman uvedl, že se hodlá sejít s ředitelem magistrátu Martinem Trnkou. "Chci se domluvit s ředitelem Trnkou, abychom nezadávali každý něco zvlášť, protože by to mohlo stát moc peněz."

Otázkou však je, kdy výsledky auditů budou vzhledem k vyhlášení výběrového řízení. "Báňský úřad na to chce dva měsíce, zastupitelstvo hlavního města by však v polovině září mělo dostat jasnou odpověď a vyslat signál Pražanům a návštěvníkům, že vše je prošetřeno a uděláno, aby ten tunel a celá stavby byla bezpečná," prohlásil Hoffman. Podle něj před radou i zastupitelstvem hlavního města stojí nyní jedna důležitá věc, a tou je nezpochybnění celé stavby jako takové.

"Nejsem spokojena s tím, jakou úlohu plní odbor městského investora a ředitel Toman. Myslím si, že ta kontrola a kvalita stavby není taková, jaká by měla být," prohlásila po jednání kontrolního výboru bývalá náměstkyně primátora Markéta Reedová (VV). Ta dále uvedla, že prvním krokem rady hlavního města je odvolání ředitele Tomana, který podle jejích slov na stavbu Blanky nestačí.

"Nejde jen o propady, ale také o financování stavby, způsob kontrol nebo věci, ke kterým se zastupitelé nedostanou," vyzdvihla Reedová některá pochybení odboru. Mezi další patří neprovedená bezpečnostní prověrka zahraničních odborníků nebo smlouvy ke stavebnímu dozoru a kolik vůbec dozor stojí.

Firma Metrostav se přihlásila k odpovědnosti za bezpečnost stavby tunelu Blanka a dodržení smlouvy. Uvedla také možné příčiny propadu - lidské selhání, hydrogeologické anomálie způsobující změny v nosnosti nadloží, nebo vada projektu. Možnou příčinou je i kombinace všech možností. Kdy se havárie vyšetří, je však otázkou vzhledem k tomu, že uzavření případu může podle zprávy Metrostavu skutečně nastat až po rozebrání závalu a provedení řady kontrol a výpočtů. Firma předpokládá, že se to podaří v horizontu dva až tři měsíce.

Český báňský úřad, který nehodu také šetří, tvrdí, že konečná zpráva o příčinách by mohla být hotová do měsíce či dvou.

Tunel Blanka se v noci z pondělí na úterý 6. července při ražbě již potřetí propadl. K prvnímu propadu došlo v polovině května roku 2008 v pražském historickém parku Stromovka. Vytvořil se kráter o průměru 20 metrů a hloubce zhruba 15 metrů. Podobná havárie se ve Stromovce opakovala v říjnu stejného roku, kdy vznikla jáma o průměru zhruba deset metrů. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, policejní vyšetřování ani v jednom případě neodhalilo něčí pochybení.

Tunel Blanka je součástí severozápadní části pražského okruhu a má stát přibližně 25,8 miliardy korun. Je jednou z největších tunelových staveb svého druhu ve střední Evropě a finančně i rozsahem je srovnatelný pouze se stavbou prvních úseků metra. Celý úsek financuje hlavní město ze svého rozpočtu. Dokončení projektu se předpokládá v roce 2012.

Autor: Denisa Šindlerová