Praha už nedrží volné byty jako rezervu, opuštěné byty patří hlavně soukromníkům

Praha už dlouhodobě nedrží žádné prázdné byty jako rezervu pro krizové situace, naopak se snaží uvolněné byty hned přidělovat novým nájemníkům. Neobsazené byty, které stále v centru metropole zůstávají, nejsou podle ředitele bytového odboru pražského magistrátu Vladislava Dykasta v majetku města.

"V současné době již žádné rezervy v podobě volných bytů nedržíme," řekl Mediafaxu Dykast. Ročně se v Praze uvolní kolem 500 bytů. "To se děje v případě úmrtí nájemníka nebo jeho vystěhování kvůli exekuci či něčemu podobnému," vysvětlil šéf bytového odboru.

"Vzhledem k tomuto počtu ročně uvolňovaných bytů bychom byli schopní bez potíží reagovat na krizové situace, jakými mohou být například povodně," dodal. Uvolněné byty jsou přednostně poskytovány státním zaměstnancům, jako jsou učitelé či policisté. "Pokud je třeba mladá učitelka samoživitelka s dítětem, má pochopitelně nárok na takový byt," vysvětlil.

Ve vlastnictví města je nyní 11 tisíc bytů a dalších 65 tisíc bytů je majetkem jednotlivých městských částí. Podle odhadů je v metropoli celkem kolem 600 tisíc bytů, což by znamenalo, že v obecním vlastnictví se nachází asi 13 procent bytového fondu.

Poslední sčítání lidu v roce 2001 ukázalo, že kolem 10 procent pražských bytů je neobsazeno. Ačkoli přesná aktuální čísla nejsou k dispozici, odborníci tvrdí, že se situace příliš nezlepšila. Z údajů katastru nemovitostí přitom plyne, že zjevně neobsazené byty a domy nejsou majetkem města, ale jsou v majetku soukromých vlastníků.

Podle magistrátu může situaci zlepšit postupná deregulace nájemného, nižší příjmy z regulovaného nájemného totiž v řadě lokalit neumožnily vlastníkům investice do úprav a rekostrukcí, které by zvýšily aktraktivitu bytů.

"Regulace nájemného však není hlavní příčinou neobsazenosti bytů," řekl Mediafaxu předseda Sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Za neobsazenost bytů podle něj může hlavně nevyhovující legislativa. Problém je prý současný občanský zákoník, který neúměrně zvýhodňuje nájemníky na úkor pronajímatelů, a politika zejména ministerstva pro místní rozvoj, která podporuje především vlastnické bydlení.

Pronajmout někomu byt je podle Šimečka riskantní. "Pokud si například neplatič nájemného pořídí dítě, tak mu musíte zajistit náhradní ubytování. A pokud mu během doby, kterou je v bytě, vodárny odstřihnou vodu, musíte za něho dluh zaplatit vy," vysvětluje Šimeček, proč se majitelům domů do obsazování bytů příliš nechce. "Například v Americe to funguje tak, že kdo neplatí, tak zkrátka nebydlí. Nevede to k tomu, že by tam všichni bydleli na ulici, ale že nájemníci platí," dodává.

S tím striktně nesouhlasí poslanec za ČSSD a čestný předseda sdružení nájemníků Stanislav Křeček. "Je naprostý nesmysl, že by nebylo možné neplatiče vystěhovat. Neplacení nájemného je jasným porušením smlouvy, a proto vystěhování možné je," odmítá kritiku Křeček. Jako recept, jak donutit majitele bytů pronajmout volné byty a nenechat je prázdné, doporučuje uvalit na neobsazené byty vyšší daň.

Jako další opatření Křeček navrhuje přímou intervenci obce. "Například v Dánsku neobsazený byt bez ohledu na vlastníka prostě obsadí obec. Jenže na to se tady všichni dívají jako na nějaké bolševické opatření. Hlavní je ale zdanění neobsazených bytů, aby se majitelům zkrátka nevyplatilo je neobsazovat," zakončil čestný předseda sdružení nájemníků.

Výpověď z bytu však naráží i na další problémy. Podle občanského zákoníku je nutná písemná forma výpovědi, prokazatelné doručení, uvedení důvodu výpovědi, výpovědní lhůta, poučení nájemce o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi u soudu a další náležitosti. "Potom stačí, aby měl nájemník šikovného právníka, který mu poradí, jak má soudní verdikt co možná nejdéle zdržovat. A vzhledem k rychlosti našich soudů se takový spor může klidně táhnout několik let," komentuje Šimeček.

Jaká bude nová podoba občanského zákoníku (OZ), není zatím zřejmé. Nový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) však nový OZ označil za jednu ze svých hlavních priorit. Tomislav Šimeček již požádal o schůzku nového ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského (VV), která by měl proběhnout po prázdninách, ale uvedl, že tato problematika nepatří mezi ministrovy priority. Nový OZ bude muset být vytvořen i z toho důvodu, že po plánovaném skončení deregulace v roce 2012 by se nájemné mělo řídit právě OZ, který se o této problematice v současnosti prakticky nezmiňuje.

Majitelé bytů však kromě občanského zákoníku vidí problém i v příliš silné podpoře vlastnickému bydlení. "Ta je samozřejmě na úkor bydlení nájemního," vysvětlil Šimeček s tím, že jde o různá daňová zvýhodnění hypoték a legislativní opatření.

Poslední přesné údaje o počtech bytů v metropoli pocházejí ze sčítání lidu v roce 2001. Od té doby je možné jen posuzovat přírůstek na základě údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o bytové výstavbě. Z údajů získaných v roce 2001 plyne, že neobsazenost bytového fondu se pohybovala kolem 10 procent, přičemž převážnou většinu tvořily byty v jinak obydlených domech. Nakolik se tento údaj za uplynulých deset let změnil, bude jasné až po sčítání lidu v příštím roce.

Autor: Jiří Táborský