Ústavní soud zrušil snížení platů soudců o čtyři procenta

Ústavní soud v pátek přijal stížnost soudců Městského soudu v Brně, kteří si stěžovali na krácení platů o čtyři procenta, ke kterému letos sáhla v balíčku úsporných opatření k zmírnění hospodářské krize vláda.

Napadené ustanovení zákona, znějící "Od 1. ledna do 31. prosince 2010 činí plat poslance, představitele, soudce a poslance Evropského parlamentu 96 % platu", jako neústavní s platností od 30. září zrušil.

Výrok, na kterém se bez výjimky shodl celý patnáctičlenný senát, vynesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Na Ústavní soud se obrátil Městský soud v Brně, který kvůli precedentu přerušil projednávání žaloby, kterou se brněnský soudce domáhá vůči České republice - neboli Městskému soudu v Brně zaplacení částky 2 596 korun. "Žaloba projednávaná před Městským soudem stojí na tom, že za leden 2010 nebyl soudci vyplacen celý plat, na jaký by měl nárok nebýt snížení platu provedeného ustanovením části zákona snižujícím platy ústavních činitelů o čtyři procenta," řekla agentuře Mediafax mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.

Při projednávání tohoto sporu dospěl navrhovatel k závěru, že napadená ustanovení, která v konečném důsledku vedou ke snížení platu za uvedené období, a která mají být při řešení tohoto sporu použita, jsou v rozporu s ústavou i Listinou základních práv a svobod.

Proto podal navrhovatel Ústavnímu soudu návrh na zrušení sporných ustanovení. Ústavní soud podle Pelcové posuzoval, zda napadená právní úprava "není v rozporu s ústavním pořádkem a zda nedošlo k nepřípustnému zásahu do soudcovské nezávislosti ve vztahu k jednomu z jejich atributů, jímž je právo na materiální zajištění".

"Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že plat soudce musí být stabilní a nesnížitelnou veličinou. Zásahy do soudcovských platů nesmí být svévolné. Zákonodárce je s ohledem na postavení soudní moci při zásazích do platů soudců oproti rozhodování o platech státních úředníků omezen," řekl soudce zpravodaj Stanislav Balík.

Ústavní soud při svém posledním nálezu na stejné téma přitom již letos v březnu jednoznačně uvedl: "Krok zákonodárce, jímž (by) došlo k byť i jen částečnému odnětí již dosažené úrovně jejich materiálního zabezpečení, stěží by mohl Ústavní soud z hlediska principů demokratického právního státu aprobovat. Zvláště to platí, pokud by se ukázalo, že takováto zásadně nepřípustná restrikce zasahuje toliko neb především příjmové poměry soudců a nikoliv současně příjmy jiných „služebníků“ státu."

Přesně tato situace nastala podle Balíka v nyní v souzené věci, kdy byly platy sníženy soudcům z tvrzených úsporných důvodů, zatímco platy zaměstnanců státu v roce 2010 vzrostly, resp. snižovány nebyly.

Ústavní soud v pátek zdůraznil, že principiální nedotknutelnost platů soudců nelze chápat izolovaně jako jakási soudcovská privilegia, ale "jako součást, respektive kompenzaci řady zásadních omezení soudců v soukromém a profesním životě za účelem ochrany nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci".

K takovým omezením patří podle Balíka neslučitelnost funkce soudce s celou řadou politických, podnikatelských či zaměstnaneckých činností. "Soudci nemohou být odborově organizováni, nemohou stávkovat a kolektivně vyjednávat. Nemají svoji nezávislou reprezentaci, zásahy do jejich platových poměrů s nimi nejsou projednávány, rozhoduje se o nich bez nich, což neodpovídá základnímu ústavnímu principu dělby moci," řekl Balík.

Autor: Jiří Nováček