Sexuální obtěžování při vysokoškolském studiu je problém, ukázal průzkum

České studentky se při svém studiu mohou poměrně často setkávat s některou z forem sexuálního obtěžování. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd na jedné z českých fakult, který byl zveřejněn v pondělí.

Výzkumná studie se zpracovávala v letech 2008 až 2009 a ukázala, že sexuální obtěžování na dané fakultě představuje vážný problém, neboť je běžnou součástí studia.

"Zkušenost s některou z různých forem obtěžování měla během studia nadpoloviční část dotázaných, přesně 67 procent, tedy téměř každý třetí studující," sdělila jedna z autorek publikace Marta Vohlídalová. Lze přitom podle ní předpokládat, že studovaná fakulta v tomto směru není žádnou výjimkou a s problémem se potýkají i studující na ostatních vysokých školách v České republice.

Nejčastější formou obtěžování, s níž se dotazovaní studující setkávali, byly její lehčí formy (genderové obtěžování), mezi něž patří zejména urážlivé, nevhodné a vulgární komentáře, sexistické poznámky nebo vtipy. Nejčastěji studující zmiňovali zkušenosti se znevažujícími komentáři a vtipy o intelektuálních schopnostech žen a narážky na jejich vzhled.

Z rozhovorů se studenty a studentkami vyplynulo, že výjimkou nejsou poznámky znevažující schopnosti dívek a výroky o "...prosté duši dívčí, která na technických oborech nemá v podstatě co pohledávat", ale ani situace, kdy vyučující při hodině ilustruje látku formou: "Když se s vámi budu chtít vyspat, slečno, a nabídnu vám 500 korun, jaký je to ekonomický model?"

Podobnou zkušenost s genderovým obtěžováním mělo 66 procent dotázaných.

Výjimkou však nebyly ani tvrdší formy obtěžování, které zahrnují snahu o navázání intimního vztahu, naléhání na schůzky mimo školu nebo hovory o sexuálně laděných nebo intimních tématech. S těmi se setkalo 18 procent dotázaných.

S nejtvrdšími formami nátlaku, např. ve formě nežádoucího fyzického kontaktu nebo vydírání "něco za něco", kdy vyučující nabízí studujícím nějaké studijní úlevy či pomoc za sexuální "protislužby", se pak setkalo devět procent studujících.

Průzkum dále ukazuje, že vedle vysokého výskytu sexuálního obtěžování je zásadním problémem českého vysokoškolského prostředí skutečnost, že studující nevědí, jak takové situace řešit. Kolem 70 procent z dotázaných nemělo představu, jak v dané situaci postupovat, na koho se obrátit.

Bezradní studující proto situaci často pasivně snášejí nebo se snaží "agresorovi" vyhýbat, což však může mít vážné negativní dopady na jejich studium. Jejich strategie obrany tak paradoxně postihují je samotné, nikoliv "agresory". Pocity bezradnosti podporuje i nedůvěra studujících vůči vedení školy a jeho ochotě pomoci problém citlivě a efektivně řešit.

Autor: Zuzana Fojčíková