Ústavní soud se začal zabývat stížností na prvomájový pochod neonacistů Brnem

Ústavní soud obdržel stížnost radnice Brno-střed proti rozhodnutí krajského soudu a Nejvyššího správního soudu, které zrušily radniční zákaz prvomájového pochodu extremistů centrem Brna. Agentuře Mediafax to v úterý řekla mluvčí ÚS Jana Pelcová s tím, že kauzu převzal soudce Pavel Holländer.

"Záleží pouze na senátu vedeném místopředsedou soudu Pavlem Holländerem, jestli o stížnosti rozhodne do 1. května," řekla Pelcová. Dodala, že není ovšem příliš pravděpodobné, že by soudci rozhodli ještě před nedělním pochodem. "Ústavní soud rozhoduje v řádech měsíců, tato kauza je navíc složitá," upozornila Pelcová.

Radnice městské části Brno-střed podala k Ústavnímu soudu stížnost proti rozhodnutí krajského soudu a Nejvyššího správního soudu, které zrušily radniční zákaz prvomájového pochodu extremistů centrem Brna. Podání ústavní stížnosti schválili na své dubnové schůzi zastupitelé. Radnici totiž vadí, že soudy zrušily její zákaz pochodu a umožnily tak extremistům hlásícím se k Dělnické straně sociální spravedlnosti pochod s mottem "Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí", uspořádat.

Ústavní soud má podle zastupitelů Brna-střed posoudit, zda v Česku není porušováno právo obcí na samosprávu. "Jestliže má obec chránit zájem svých občanů a bezpečnost v ulicích, pak současnou podobou shromažďovacího zákona je její role značně omezena," tvrdí starosta Libor Šťástka (ODS). Radnice se podle něj chce u Ústavního soudu domoci, aby poslanci z takzvaného shromažďovacího zákona vypustili třídenní lhůta pro posouzení té které akce. Ve složitějších věcech je podle právníků brněnské centrální části velmi krátká až diskriminační.

Údajně především kvůli krátké lhůtě na posouzení ve svém zamítavém stanovisku k pochodu argumentovali právníci radnice zejména dopravními komplikacemi, které pochod vyvolá, a ne podezřením, že shromáždění bude šířit nenávist a xenofobii. Krajský soud a Nejvyšší správní soud proto po odvolání organizátorů označily argumentaci radnice za chabou a nezbylo jim, než zákaz pochodu zrušit. Samosprávu zároveň upozornili, že pokud extremisté poruší zákony, má radnice dostatek možností shromáždění na místě okamžitě prohlásit za ukončené.

Oznamovatelé provokačního pochodu z Dělnické mládeže označili svou akci za oslavu Svátku práce. Pojistili si případný soudní zákaz svého shromáždění i tím, že prostřednictvím jednoho ze svých sympatizantů oznámili na stejný den alternativní pochod, lišící se pouze trasou. Způsobili tím problémy především policii a strážníkům, kteří budou muset hlídat prakticky celé centrum Brna.

Bezpečnostní situaci v centru Brna zkomplikuje 1. května navíc i iniciativa Brno blokuje. Její aktivisté se rozhodli do Brna svolat světová média a před kamerami osobně obsadit ulice ve čtvrti u Cejlu. Tam totiž žijí Romové, proti kterým je provokační pochod radikálů směřován především.

Provokační prvomájový pochod pravicových extremistů povede z parku u Koliště po Cejlu a zpátky po Merhautově ulici a třídě Milady Horákové. V záloze je však i trasa z Lužánek přes Veveří, Husovu a Pekařskou ulici až na Mendlovo náměstí.

Autor: Jiří Nováček