Průjem může signalizovat i závažnější nemoc trávicí soustavy, upozorňuje lékař

Průjem nemusí být pouze krátkodobou nepříjemností, ale i chronickou obtíží, která signalizuje jiné potíže trávicího ústrojí. Agenturu Mediafax o tom ve středu informoval Marek Beneš z Kliniky hepatogastroenterologie pražského IKEMu.

"Chronický průjem může trápit například pacienty s Crohnovou nemocí nebo lidi po operaci žaludku, střeva, či žlučníku. Jeho vznik však mohou zapříčinit i některé léky, například antibiotika, medikamenty obsahující hořčík, upravující vysoký tlak, přípravky proti překyselení žaludku, léky užívané při kloubních zánětech a projímadla," uvedl Beneš.

Chronické průjmové onemocnění ale podle něj vyžaduje vždy důkladné lékařské vyšetření s cílem odhalit přesnou příčinu nemoci. "Dlouhodobé střevní obtíže mohou signalizovat také mnohem závažnější onemocnění, například rakovinu tlustého střeva a konečníku, alergii na lepek, cukrovku a mnoho dalších," varoval lékař.

Dodal, že toto chronické onemocnění se vyskytuje zejména u lidí žijících v západních zemích. V USA postihuje asi pět procent populace.

Průjem se projevuje častou stolicí, tedy více než třikrát denně, většinou řídkou až vodnatou. Při podrážení trávicího traktu dochází ke zrychlení pohybu střev, nedostatečnému trávení a vstřebávání živin. Střeva nejsou schopna vstřebat tekutiny, které jsou obsažené ve strávené potravě, a tyto přebytky tělo vyloučí ven.

Pro klasičtější problémy lidově nazývané "běhavka" nebo "střevní chřipka" má medicína termín akutní průjem. Vyznačuje se tím, že postihuje člověka náhle a na krátkou dobu, maximálně na 14 dní. Způsobit jej mohou viry nebo bakterie, které napadají trávicí ústrojí. V některých případech může být příčinou onemocnění výskyt parazitů v lidském těle.

Třetinu průjmových onemocnění mají na svědomí viry. Mohou způsobit průjem u každého člověka bez ohledu na věk. Vyskytují se zejména u dětí, přičemž u těch nejmenších bývají nejčastější příčinou obtíží rotaviry. Druhou nejvíce ohroženou skupinou jsou starší lidé.

Průjmové onemocnění mohou způsobit i bakterie, které se dostanou do zažívacího ústrojí. "Nejčastěji k tomu přispívá nedodržení základních hygienických zásad, například mytí rukou po použití toalety. Dále pak kontaminovaná ovoce a zelenina, vejce či maso," popsal Beneš.

Bakteriální průjmy postihnou člověka zpravidla náhle. Přidat se může i horečka, celková slabost, zvracení a bolesti břicha. V některých případech se může ve stolici objevit i krev.

"S bakteriálními průjmy se mohou setkat lidé nejen při pobytu v zahraničí a exotických zemích, ale i doma. Zdrojem nákazy je nevhodná strava, například příliš kořeněná jídla, velké množství tuku použité při přípravě jídla a podobně. Častým zdrojem bakterií jsou také kontaminované kostky ledu nebo voda, nepasterizované mléčné výrobky, málo tepelně upravené maso a ovoce bez slupky," doplnil gastroentrolog.

Za lékařem by se podle Beneše měl člověk s průjmem vydat, pokud trvá déle než pět dní a provází jej vysoké horečky a zvracení, nebo se v něm objeví ve stolici příměsi krve. Lékař by také určitě měl vidět děti a batolata, které trápí průjem. Starší osoby a malé děti pak v případech, že jsou potíže dlouhodobé a dále, pokud u nich dochází k rychlé dehydrataci.

Autor: Zuzana Fojčíková