Premiér Nečas přišel mezi studenty filozofie, reformy jim představil v sérii čísel

Doufám, že čísla jsou přijatelná i na půdě Filozofické fakulty (FF), zeptal se na úvod své úterní přednášky na Karlově univerzitě premiér Petr Nečas (ODS). Reformní kroky vlády pak studentům převážně humanitně orientovaných oborů jako sérii čísel také představil.

"Před Českou republikou je demografická výzva a země bude čelit také globalizaci ekonomiky," naznačil obsah své přednášky Nečas studentům, aby jim pak zkusil vysvětlit nutnost důchodové reformy. Přiznal také, že na půdě FF vystupuje poprvé.

Premiér napsal na tabuli počty osmdesátiletých obyvatel, kterých bylo v Česku v roce 2006 340 tisíc, v roce 2010 380 tisíc a v roce 2050 by jich měl být jeden milion. "To není lineární nárůst. Vykazuje to určité prvky exponenciály," zmínil Nečas. Uvedl také, že v roce 2010 byl poměr ekonomicky aktivních k ekonomicky neaktivním obyvatelům 2:1, zatímco v roce 2050 to má být už 1:1.

Jakkoli by numerický výklad předsedy vlády slušel spíš prostorám Vysoké školy ekonomické, studenti ho sledovali se zájmem.

"Musíme nabídnout širší spektrum důchodových nástrojů, aby si důchodci mohli zachovat i v roce 2050 stejnou životní úroveň aspoň jako dnes," řekl studentům Nečas.

Jan Hladík z ústavu politologie vytkl premiérovi, že se vláda při diskuzi o důchodové reformě zabývá metodikou OECD a nebere v potaz závěry Světové banky. Ta podle Hladíka v současnosti kritizuje systém vyvádění prostředků ze státního průběžného systému do soukromých penzijních fondů, který vláda plánuje zavést.

"Světová banka stojí za mnoha neúspěšnými pokusy o penzijní reformu. Nikdy jsme nenaskočili na to, že se má vyvádět sedm nebo devět procentních bodů, jak stejná instituce vehementně prosazovala dříve," kontroval premiér.

Studentům i dalším zástupcům akademické sféry představil Nečas také klíčovou úlohu finančních trhů při placení dluhové služby. Na příkladech úrokových sazeb desetiletých státních dluhopisů Německa, Česka, Polska, Maďarska a Řecka ilustroval, kolik správa dluhu zemi stojí.

"Kdybychom měli stejné úrokové míry jako Polsko, zaplatíme jenom na dluhové službě navíc 45 miliard korun. Oproti výsledku za rok 2010 je to dvakrát tolik," řekl premiér a dodal: "Dělat všechny reformy reálně znamená neposílat peníze finančním institucím ve formě úroků."

Nečas také uvedl, že vláda ze svojí protikorupční strategie splnila už 18 z celkových 58 bodů.

Kromě čísel a prostoru k diskuzi předseda vlády nabídl posluchačům i odlehčené momenty. Například ve chvíli, kdy se pokusil smazat lihovými fixy popsanou tabuli, aby zjistil, že místo bílého místa docílí jen rozmazaných modrých šmouh.

Smích v aule se rozlehl také při zmínce o citátu z her fiktivního českého génia Járy Cimrmana. "Můžeme se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je zhruba tak všechno, co s tím můžeme dělat," podotkl ke klíčové úloze finančních trhů a institucí Nečas s odkazem na Cimrmana. "Nevím, jestli odkaz na citáty Járy Cimrmana je to nejlepší, co můžeme od premiéra slyšet," reagoval Josef Švéda z katedry literatury. Nečas se s úsměvem hájil, že hry českého velikána si oblíbil už ve svých gymnaziálních letech a že vybraný citát mu přišel jako případný.

Autor: Jan Kálal