Do stávky se zapojí část pošťáků, zásilky se zřejmě o den zpozdí

Čtvrteční stávky se zúčastní i několik desítek zaměstnanců České pošty, kteří zajišťují dopravu pro pražský a brněnský třídicí uzel. Podle mluvčího podniku Iva Mravinace jejich nepřítomnost chod pošty neohrozí, kvůli dalším komplikacím ale mohou lidé dostat čtvrteční zásilky až v pátek.

"Ten počet bude naprosto zanedbatelný. Dvě malé organizace, které se ke stávce přihlásily, mají jenom několik desítek lidí," řekl agentuře Mediafax Mravinac k velikosti protestu na České poště. "Pracovníky by neměl být problém nahradit, pokud se ovšem dozvíme pozice, kterých se stávka týká. To nám zatím představitelé odborů nesdělili," uvedl mluvčí pošty.

K protestu se připojili řidiči ze Základní organizace OSD přepravy a dopravy a také odborové sdružení zaměstnanců pod názvem SOS-21. Naopak Poštovní podnikový koordinační odborový výbor jako hlavní odborová organizace s více než 15 tisíci členy se přes souhlas s důvody stávky aktivně nijak nezapojí.

Česká pošta se podle Mravinace na stávku připravuje. "Většinu zásilek, které přepravujeme po kolejích, přeložíme na auta," zmínil mluvčí pošty, podle kterého můžou komplikace vzniknout i kvůli zablokované silniční dopravě. "Jestli budou posunuté rozhodné časy, může dojít k posunu doručení zásilek o jeden den," uvedl Mravinac.

Mluvčí České pošty se neobává, že by kvůli nefungující hromadné dopravě v Praze a Brně zůstaly pošty v těchto městech kvůli chybějícím zaměstnancům zavřené. "Jsme přesvědčeni, že lidé do práce dorazí. I kdyby to mělo být jen na vlastních nohách. Pracovníci pošty mají obrovskou loajalitu ke svému zaměstnání, spoléháme na ni," uzavřel Mravinac. Připustil ale, že některé pobočky mohou fungovat v omezeném režimu.

Čtvrteční stávka bude podle odborových předáků masivnější a radikálnější než původní avizovaný pondělní protest. Potrvá 24 hodin a ochromí městskou dopravu v Praze, Brně, Olomouci, Opavě a ve Zlíně. Zastaví železnici na celém území České republiky. Odboráři plánují i blokády některých důležitých silničních uzlů.

Autor: Jan Kálal