Vědci na Brněnské přehradě úspěšně bombardují sinice ultrazvukovými bublinkami

Vědci z Vysokého učení technického hubí úspěšně sinice na Brněnské přehradě světově unikátní technologií. Přišli totiž na to, že nepříjemné a hojně rozšířené cyanobakterie nepřežijí hromadný únik bublinek, kterými je bombardují při ultrazvukové frekvenci z provzdušňovacích věží.

O své světově ojedinělé technologii, kterou si nechali patentovat, informovali vědci ve středu agenturu Mediafax prostřednictvím mluvčí VUT Jitky Vanýskové. "Když výzkumník František Pochylý z fakulty strojního inženýrství přemýšlel o principu kavitace, při níž vznikají a zanikají bublinky na ultrazvukové frekvenci, napadlo ho, že tyto drastické podmínky by nemusely přežít sinice," řekla mluvčí. Dodala, že Pochylý se pak začal více zajímat o sinice a zjistil, že mají měchýřky, které kavitaci nemohou vydržet.

Poté uviděl televizní pořad o sinicích s Blahoslavem Maršálkem z Botanického ústavu Akademie věd, spojil se s ním a společně provedli několik pokusů, které podle Vanýskové potvrdily správnost jeho uvažování.

Výsledkem je unikátní technologie užívaná k vyčištění Brněnské přehrady. "Základní premisou při tom byla úvaha, že pokud se podaří jisté množství sinic zničit, zabrání se i jejich dalšímu rozmnožování,“ řekl Mediafaxu František Pochylý.

Vědci postupně vyvinuli metodu, která k provzdušňování využila aerační věže. První zkouška, která se uskutečnila na Brněnské přehradě loni krátce po jejím napuštění, však přinesla překvapivě negativní výsledek. Aerátor sice fungoval, ale protože byl umístěn v blízkosti dna, sedimenty se vířily a sinice tak měly ještě lepší podmínky pro svůj růst. Činnost aerátoru proto výzkumnící doplnili čerpadlem, jehož pomocí okysličenou voda od hladiny čerpali ke dnu. Inovovanou metodu pak úspěšně vyzkoušeli na Plumlovské přehradě.

Pro čištění Brněnské přehrady vědci použili 15 aeračních a pět míchacích věží. "Věže jsou ponořeny pod hladinou a jsou konstruovány tak, aby neohrozily plavce, ani lodní dopravu. Řídicí systém umístěný v kontejnerech na břehu umožňuje měnit výkon aeračních věží podle okamžité situace," řekl Pochylý.

Co se však podle výzkumníků nedá ani řídit, ani ovlivnit je to, co do přehrady vtéká a co ke konci sezóny nepříznivě ovlivňuje nejen kvalitu vody, ale i pohled lidí na úspěšnost experimentu. "V naší veřejnosti panuje negativní nálada, ale skutečnost je taková, že v technické sféře se pracuje a výsledky jsou pozitivní," tvrdí Pochylý, jenž navíc zdůrazňuje skvělou mezioborovou spolupráci týmů výzkumníků.

Metodu likvidace sinic, založenou na principu kavitace, nyní chrání takzvaný užitný vzor a princip aeračních věží vědci přihlásili k patentování.

Brněnští vědci se však dosaženým úspěchem podle Vanýskové nespokojili. V laboratoři odboru Fluidního inženýrství Viktora Kaplana letos začali ověřovat zcela novou metodiku provzdušňování vody. "Je založená na novém principu umělé hladiny, vytvořené těsně nad dnem nádrže. Kyslík se bude do vody přenášet difůzí, což značně sníží energetickou náročnost obohacování vod kyslíkem," popsal testovanou technologii Pochylý.

Autor: Jiří Nováček