Proti vládním reformám připravují odbory happeningy

Rada předsedů Českomoravské konfederace odborových svazů se domluvila, že bude proti plánovaným reformám pořádat spolu s občanskou veřejností happeningové akce. Zapojí se do nich občanské iniciativy, řekla ve středu Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Mělo by jít jak o Národní radu zdravotně postižených, tak i o nejrůznější pacientské organizace. "Nebudeme se spojovat s žádnými anarchistickými skupinami," slíbila Žitníková.

Zároveň odbory rozjedou i informační kampaň, ve které budou detailně vysvětlovat problémy jednotlivých reforem a jejich dopady.

Během projednávání první části novely zdravotnické reformy, tedy zákona č. 48 o zdravotním pojištění, v Senátu budou odboráři chodit také za poslanci vládní koalice a vysvětlovat jim důvody, proč se zákonem nesouhlasí. Jako argumenty chtějí používat právní, odborné a technické analýzy dopadů zákona. "Budeme také komunikovat s kolegy v regionech," dodala předsedkyně.

Během akcí by mělo být oslovování výše jmenovaných, tentokrát s připomínkami a návrhy k dalším vládním reformním krokům. Mělo by se jednat zejména o zákon o specifických zdravotních službách.

Výsledky kampaní a přesvědčování politiků zhodnotí odbory po prázdninách. Tehdy by podle Žitníkové mohly odstartovat i mohutnější akce.

Na zdravotnické reformě, kterou odsouhlasili v úterý poslanci ve třetím čtení, se odbory s vládou na pondělní tripartitě nedohodly. Na stranu vlády se totiž při projednávání přidala i strana zaměstnavatelů, kteří na jednání přišli s analýzou reformy, k ní měli osm požadavků, z toho dva principiální. Podobně jako odborům, vadil jim paragraf 13, který umožní připlácení pacientům za nadstandardní služby. Výčet nadstandardních služeb ale není v novele obsažen, konkrétně by se měl určovat až vládní vyhláškou.

"Ministr Heger vždy s něčím přijde, a když je veřejnost proti, tak to zase odvolá," uvedla Žitníková. Mělo tak podle ní jít o laparoskopické operace, stomatologické zákroky nebo například o hrazení lázeňských pobytů. "Na ně jsou ale vázání podnikatelé," dodala.

O možnosti protiústavnosti se podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka bude i nadále diskutovat. Opozice, stejně jako pacientské organizace slíbily, že pokud novela projde celou legislativou, podá proti zákonu, nebo alespoň proti 13. paragrafu ústavní stížnost.

Druhým zásadním jablkem sváru byl odvod třetiny peněz ze zůstatků zdravotních pojišťoven do společné kasy. Proti tomu dříve vystoupil i Svaz zdravotních pojišťoven, který ve svém prohlášení napsal: "V konečném důsledku to znamená, že prostředky budou použity pro pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP), nikoliv však pro pojištěnce zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven." Podle svazu pacienti doplatí na dobré hospodaření vlastní pojišťovny.

"Premiér Nečas nám garantoval možnost zásahu do novely reformy," uvedl Mediafaxu ve středu Hanák o důvodu, proč se přidali zaměstnavatelé na stranu vlády. Nechtějí tak totiž bránit kvalitním částem zákona. Součástí dalších připomínek byl odpor k možnosti, aby si například poslanci mohli zachovat doživotně své místo v orgánech zdravotních pojišťoven. Tuto část předložil poslanec Boris Šťastný (ODS), který je zároveň má post i ve VZP.

Odbory naopak souhlasí s částmi připravovaného zákona, například s protikorupčními opatřeními. "Měly by ale být vztaženy na všechna zdravotnická nařízení," zpřísnila by normu Žitníková.

Autor: Jan Drahorád