Věstonická venuše slaví narozeniny

Přesně před 86 lety objevil v popelišti na sídlišti lovců mamutů mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem tým archeologa Karla Absolona sošku kyprých tvarů, slavnou Věstonickou venuši. Dodnes se jedná o patrně nejznámější český archeologický nález.

Soška svými rozměry nepatří rozhodně mezi největší. Je 11,5 centimetru vysoká a v bocích 4,3 centimetru široká. Pochází z období střední části mladého paleolitu, tedy zhruba z doby před 30 až 20 tisíci lety.

Počítačová tomografie potvrdila, že byla vyrobená ze směsi vody, hlíny a vápence, navíc jsou v ní i malá bílá zrníčka, což by mohly být úlomky kostí. Jde tedy o nejstarší keramickou lidskou sošku na světě. Při posledním průzkumu tomograf odhalil detail, na hýždích sošky se zachoval otisk prstu dítěte starého asi deset let.

Hodnota nálezu z 13. července 1925 je podle odborníků nevyčíslitelná. Cenu sošky stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů.

Venuše z Dolních Věstonic není ojedinělou ukázkou umění pravěkých lidí. Jiné plastiky z pálené hlíny jsou známé také ze sousedního Pavlova a z Předmostí u Přerova. Proslulá je rovněž Landecká venuše (nazývaná také petřkovická), nalezená v roce 1953 na ostravském vrchu Landek. Tato 4,6 centimetru vysoká soška z krevele je torzem a nemá hlavu. Její výjimečnost spočívá v netypických štíhlých proporcích.

Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu se kromě Věstonické venuše považuje i Willendorfská venuše z Rakouska. Ve francouzském Lespuque byla zase nalezena venuše vyrobená z klu mamuta.

Autor: Tomáš Paták, Denisa Šindlerová