Policie vloni odposlouchávala v Česku přes 3000 lidí, o desetinu víc než o rok předtím

V roce 2010 bylo odposlouchávaných 3020 osob, což je o 11 procent víc než v předchozím roce. Vyplývá to z policejních statistik, které ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo vnitra.

"V loňském roce bylo ukončeno celkem 5006 odposlechů, což znamená, že po předchozím tříletém poklesu došlo v roce 2010 k nárůstu o 435 úkonů, tj. 9,5 procenta," uvádí ministerská analýza odposlechů a sledovaných osob, která dodává: "Nárůst byl způsoben zvýšení počtu odposlechů u útvarů policie s celorepublikovou působností."

Nejvíc osob, téměř 600, odposlouchávala Police ČR (NPC). Dalších 521 odposlouchávaných měl na starosti Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Stejné pořadí je také v počtu odposlouchávaných linek. "Vysoké procento odposlechů – 89 procent u PČR a 64,8 procenta u ÚOOZ – bylo zaměřeno vůči organizovaným skupinám," zmiňuje dokument.

Policie přiznává, že téměř desetina odposlechů v loňském roce byla neadekvátních nebo povolených, ale neprovedených. Dalšími 13 procenty úkonů nezískala informace, které by byly využité v trestním řízení. Zbylé čtyři pětiny odposlechů označila statistika za efektivní. Informace získané jejich prostřednictvím byly buď přímo použité jako důkaz v trestním řízení, nebo se pomocí nich policie dozvěděla o nové trestné činnosti pachatelů či dalších osob.

Ve struktuře odposlechů podle druhu kriminality kraluje toxikománie, a to se 42 procenty. Druhá je se dvaceti procenty násilná trestná činnost. V žebříčku dále následuje trestná činnost proti veřejnému zájmu (6,7 procenta), ostatní majetková trestná činnost (šest procent), krádeže (5,3 procenta), daňová trestná činnost (4,6 procenta) a podvody se čtyřmi procenty.

Marginální podíl pod jedno procento má ve struktuře odposlechů naopak extremismus, trestná činnost proti hospodářské soustavě nebo hospodářské kázni, případně trestná činnost na mládeži.

Ministerstvo vnitra připomíná ve své analýze klíčovost odposlechů pro boj s organizovaným zločinem, drogovou kriminalitou nebo korupcí. Na druhé straně si vnitro uvědomuje, že nasazování těchto úkonů je zásadním prolomením ústavně i mezinárodně chráněných základních práv a svobod občanů.

"Z těchto důvodů je nutné přistupovat k nasazování úkonů uvážlivě a nastavit procesy kontroly tak, aby se minimalizovala možnost jejich zneužití a byla zajištěna ochrana soukromí a osobních údajů občanů," uvádí dokument. Markéta Matlochová z tiskového odboru rezortu vnitra k tomu dodává: "V rámci policie existuje řada mechanismů, které by měly zabránit překračování těchto mantinelů a případně odhalit porušení zákona."

Autor: Jan Kálal