Částku v celkové výši přesahující 50 milionů korun, kterou se podařilo vybrat prostřednictvím veřejné sbírky, rozdělila obecně prospěšná společnost Člověk v tísni mezi české a moravské domácnosti, které loni zasáhly ničivé povodně. Agentuře Mediafax to ve středu řekl ředitel společnosti Šimon Pánek.
"Největší díl z nashromážděných prostředků - téměř 30 milionů korun - putoval na přímou finanční pomoc domácnostem a rodinám, u kterých voda zaplavila obytnou část a často přišly téměř o vše," zpřesnil Pánek.
Další část peněz, které lidé poslali na účet společnosti, aby pomohli obětem povodní, darovala organizace přímo radnicím postižených obcí. "Jde o prostředky na obnovu objektů veřejného zájmu, tedy toho, co slouží většině obyvatel obce," objasnil Pánek.
Ani ne desetina nashromážděných peněz sloužila k úhradě výdajů, které si vyžádala pomoc dobrovolníků. "Částka ve výši 7,5 procenta šla na nákup ochranných prostředků, náčiní a podobných nezbytností," pokračoval Pánek.
Zbylá 3,4 procenta z částky, kterou se podařilo vybrat od dobrovolných dárců z řad veřejnosti, hodlá společnost investovat do efektivnějšího boje s velkou vodou. Tyto peníze by podle Pánka měly přispět například k úhradě nákladů spojených s budováním projektů systému včasného varování, který obyvatelům České republiky umožní lépe se připravit na případné budoucí povodně. Mimo to hodlá Člověk v tísni financovat také vznik nejrůznějších studií, zaměřených na minimalizaci dopadů záplav.
Celkem se na kontě, které společnost zřídila na odstranění následků loňského řádění vodního živlu, sešlo 52,5 milionu korun. Do této částky se započítalo zhruba 11 milionů korun, které se společnosti nepodařilo přerozdělit mezi oběti povodní v roce 2009.
"Tehdy byli lidé štědřejší. Není se ale co divit, v uvedeném období se neudálo tolik katastrof. Pokud už někdo pravidelně přispívá na různá konta zřízená za účelem pomoci lidem stiženým řáděním přírodních živlů, jejich nárazový souběh zcela jistě vyčerpá rodinný rozpočet," objasnil Pánek.
Trojice záplav z roku 2010 zavedla pracovníky společnosti do celkem 115 obcí napříč republikou. Peníze obdrželo 1049 rodin, přičemž výše jednotlivého příspěvku se pohybovala v rozmezí od pěti do 200 tisíc korun.
Při úvahách nad rozdělením peněz mezi postižené domácnosti brali pracovníci společnosti v potaz tři kritéria. V prvé řadě se snažili zjistit míru, do jaké bylo dané obydlí řáděním vodního živlu zasaženo. Jejich otázky, kterým podrobili každou z vyplavených domácností, směřovaly také ke schopnosti rodiny řešit vzniklou finanční tíseň svépomocí. V neposlední řadě se zajímali o sociální zázemí postižených. Větší šanci tak podle šéfa povodňového týmu společnosti Martina Crhy měli například osamělí senioři, kteří si nutné opravy nejsou schopni sami zabezpečit.
O tom, že peníze z výnosu sbírky se společnost snažila rozdělit tak, aby doputovaly skutečně jenom k těm potřebným, kromě toho podle Pánka svědčí i to, že jednotlivé částky získaly oběti povodní jedině tehdy, pokud dokázaly jejím pracovníkům říct, k čemu je využijí. "Prostředky jsme nerozdělovali plošně jako kompenzaci za vyplavení. Smyslem bylo pomoci vyplaveným uskutečnit konkrétní plány základní obnovy bydlení a vybavení," zdůraznil šéf organizace.
Autor: Veronika Žižlavská
Teplota: max. 24°C, min. 14°C
| Policie České republiky | 158 |
| Městská policie | 156 |
| Záchranná služba | 155 |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 150 |
| Číslo tísňového volání | 112 |