Zachování budovy nákladového nádraží na Žižkově a zamítnutí nového developerského projektu by zhoršilo dopravní obslužnost lokality. Společnost Sekyra Group proto nadále jedná s ministerstvem kultury, které o osudu nádraží nakonec rozhodne, uvedl v úterý ředitel firmy Sekyra Group Leoš Anderle.
"Snažíme se s ministerstvem komunikovat, zpracováváme další možné varianty výstavby, jednáme o osobě nezávislého experta, který by historickou hodnotu budovy posoudil. Zatím ale o žádné variantě nebylo rozhodnuto. Z našeho pohledu má každá svá negativa," řekl Anderle.
Společnost Sekyra Group přišla s projektem, který by měl vzniknout v prostoru nádraží – podle tohoto návrhu by zde měla vyrůst výstavba pro 15 tisíc lidí. Projekt podporuje také současný vlastník objektu, tedy České dráhy.
Proti zbourání nádražních budov a nové výstavbě však protestuje řada jednotlivců i organizací, které poukazují na velkou historickou hodnotu nádraží.
Občanské sdružení Tady není developerovo v květnu dokonce předalo ministrovi kultury Jiřímu Besserovi (TOP 09) petici s podpisy více než čtyř tisíc lidí, kteří bojují za vyhlášení nádraží kulturní památkou.
Ministerstvo dalo sdružení už jednou za pravdu a nádraží za památku skutečně uznalo, zastánci developerského projektu se proti tomu však odvolali a proces uvízl na mrtvém bodě. "Odborníci z ministerstva uznali, že některé části nádraží jsou natolik unikátní, že splňují požadavky na jejich prohlášení za památku. České dráhy se proti tomuto rozhodnutí však odvolaly, a to tak nenabylo právní moci," řekl Mediafaxu už dříve mluvčí ministerstva Stanislav Brunclík.
V případě, že by ministerstvo stavbu za památku skutečně uznalo, budovy nádraží by se nemohly zbourat a developerský projekt by padl.
Varianta, kdy by byla zachována nádražní budova, by podle společnosti Sekyra Group zhoršila dopravní obslužnost této lokality. V místě budovy se totiž uvažuje o prodloužení Olšanské ulice, na kterou by měla navázat Jarovská spojka, uvádí společnost.
Kvůli táhlým sporům o dalším osudu nádraží Praha rozhodla o tom, že areál zatím vyřadí ze seznamu změn územního plánu. Odbor územního plánu vyhověl připomínkám občanského sdružení Tady není developerovo a rozhodl, že není možné projednat změnu územního plánu nádraží v rámci celoměstsky významných změn územního plánu dříve, než bude rozhodnuto o prohlášení budovy nádraží kulturní památkou. Změnu plánu magistrát do konce letošního roku sice připraví, zastupitelé by o ní ale měli hlasovat teprve poté, co svůj verdikt vynese ministerstvo kultury.
Areál nákladového nádraží na pražském Žižkově se nachází mezi Olšanskými hřbitovy a Ohradou. Autory projektu jsou Karel Caivas a Vladimír Weiss. Stavbu v letech 1931 až 1936 realizovala firma Karla Skorkovského, Bohumila Belady a Františka Strnada.
Nádraží mělo odlehčit železniční dopravě v Praze, a to odklonem nákladních vlaků z centra. Sloužilo k překládce zboží na nákladní automobily a byly zde i chladicí boxy na uložení potravin. Provoz nádraží skončil v roce 2002.
Autor: Martina Týblová, Veronika Žižlavská, Kateřina Vlasáková
Teplota: max. 24°C, min. 14°C
| Policie České republiky | 158 |
| Městská policie | 156 |
| Záchranná služba | 155 |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 150 |
| Číslo tísňového volání | 112 |