Policie od začátku loňského roku do letošního března zahájila 127 stíhání týkajících se korupce

Celkem 127 stíhání ve věci korupčního jednání, 240 obviněných lidí a další informace týkající problematiky korupce obsahuje analýza efektivnosti Policie ČR při vyšetřování korupčních případů, která zahrnuje období od 1. ledna 2010 do 31. března 2011. Materiálem se ve středu bude zabývat vláda.

"Z celkem 237 věcí je u 127 z nich zahájeno trestní stíhání, padlo celkem 240 obvinění, 58 případů Policie ČR odložila, a dalších osm ukončila jinak (předáním Inspekci Policie ČR, předáním do zahraničí, apod.). Zbylých 44 věcí je dosud v prověřování," upřesňuje materiál, který členům vlády předkládá ministerstvo vnitra.

Analýza zjišťující efektivitu Policie České republiky při vyšetřování korupce podává informace i o přesných časových údajích - datem, kdy korupční jednání skončilo a dnem, kdy se o korupčním jednání příslušné orgány dozvěděly. "Z tohoto hlediska z 237 sledovaných věcí jich 183 (což tvoří 77,2 procent) napadlo během korupčního jednání nebo do 30 dnů od data jeho konce," informuje rezort vnitra.

Podle analýzy orgány činné v trestním řízení napadly z těchto 183 případů celkem 150 z nich ještě v průběhu korupčního jednání, popřípadě před jeho samotným začátkem. V 55 případech to bylo odhalení na základě trestního oznámení a 40 u vlastní iniciativy vyšetřujících orgánů.

Ze získaných dat dále vyplývá, že podmínkou pro efektivní vyšetření korupční trestné činnosti je včasné získání informací.

Materiál z dílny ministerstva vnitra obsahuje rovněž přehled, jakým způsobem se o korupčním jednání Policie ČR dozvídá. "Z celkových 237 korupčních záležitostí 83 orgány odhalily na základě trestního oznámení fyzických osob, 16 díky trestnímu oznámení právnických osob, 18 z nich na základě poznatku z jiného trestního spisu, další dva ze soudního jednání a 57 z jiných zdrojů. Zajímavostí je, že celkem 61 podnětů tvořily vlastní poznatky, které Policie ČR získala operativně pátrací činností," informuje analýza.

Rezort Jana Kubiceho apeluje, že ačkoliv trend vlastních poznatků v posledních dvou letech stoupá, je žádoucí ještě většího podílu poznatků z vlastních zdrojů.

Z analýzy je rovněž patrné, jaké prostředky se nejčastěji využívají při dokazování korupce. V případě odposlechů se jedná o využití ve 20 procentech z celkových 237 případů. "Lze konstatovat, že odposlechy a záznam telekomunikačního hovoru jsou využívány v méně než čtvrtině korupčních kauz, úspěšnost pak přesahuje polovinu nasazených případů," stojí v materiálu.

Další významnou možností, jak se odhaluje korupční jednání je předstíraný převod. Ten zafungoval ve více než 91 procentech případů.

Orgány činné v trestním řízení však používají i další instituty, jako je například použití agenta, sledování osob i věcí a utajení totožnosti svědka.

Analýza podává členům vlády informace i o problematických oblastech, na kterých bude do budoucna nezbytné zapracovat. Využitelnost metodických materiálů je podle rezortu vnitra minimální a celkově přispívá pouze v pěti procentech odhalených případů. Policisté si také stěžují na zastaralé technické vybavení, které neumožňuje efektivní a rychlé vyšetřování.

Analýza efektivnosti Policie České republiky při vyšetřování korupce vznikla z výsledků dotazníkového šetření a zahrnuje období od 1. ledna 2010 do 31. března 2011.

Vyplnění dotazníku prostřednictvím policejního intranetu se pak uskutečnilo během dubna letošního roku a ke dni 2. května byl dotazník vyplněn k celkem 237 korupčním kauzám.

Autor: Petra Hrubá