Lékaři varují před nástrahami veder, teploty překročí tropickou třicítku

Dostatek tekutin, zapomenout na fyzicky náročnou práci, mít pokrývku hlavy, nosit sluneční brýle a vyvarovat se náhlých teplotních změn, to jsou doporučení lékařů pro poslední prázdninové dny. Jak totiž vyplývá z předpovědi, do Česka se vrací léto, teploty navíc postupně pokoří 30 stupňů Celsia.

Tropickou třicítku bude rtuť teploměru atakovat už ve čtvrtek. Podobně tomu bude i na konci pracovního týdne, právě tehdy ale začne přes Českou republiku přecházet studená fronta, ta bude mít na svědomí mírné ochlazení. V sobotu by se tak na teploměru mělo objevit "pouhých" 22 až 26 stupňů. To se však změní už v neděli, kdy se teploty opět začnou šplhat vzhůru, aby už v pondělí dosáhly 32 stupňů Celsia. Podobné teploty pak meteorologové slibují i v dalších dnech. "Zatím to vypadá, že letní počasí by v Česku mělo panovat minimálně do konce příštího pracovního týdne," tvrdí meteoroložka Dagmar Honsová.

PSALI JSME:
Léto zdaleka neskončilo, Česko čeká vlna veder

Lidé by si tak měli opět osvojit zásady, kterými je třeba se ve velkých vedrech řídit. Lékaři přitom upozorňují zejména na nezbytnost důsledného dodržování pitného režimu. Dospělý člověk by měl v teplých dnech vypít dva a půl až tři litry tekutin. Nejlepší je čistá voda nebo minerálka. Lidé, kteří vědí, že jim horko nedělá dobře, by se měli vyhnout fyzické námaze a držet se spíše ve stínu.

Horko zatěžuje zejména chronicky nemocné lidi, malé děti a seniory. Tělo starších lidí daleko hůře hospodaří s tekutinami, nedokáže nastavit úsporný režim a zadržet vodu, ledviny jsou méně schopné koncentrovat moč. Starší, a tedy i tenčí kůže odpaří více tekutin, aniž by lidé měli pocit, že se potí. Někteří senioři i při vysokých teplotách mají paradoxně pocit chladu. Je to dáno tím, že se jim neprokrvují konečky končetin.

Během horkých letních dnů varují lékaři také lidi s vysokým tlakem. Doporučují jim, aby dostatečně pili, nepřetěžovali se a nezapomínali na své léky. V nejhorších případech hrozí infarkty, postiženým proto lékaři radí, aby na sluníčku nepobývali mezi 11. a 15. hodinou.

Lékaři také varují před klimatizací. Krátkodobá úleva v podobě příjemného ochlazení může totiž skončit zablokovanou krční páteří, zánětem středního ucha, silným nachlazením nebo i angínou. Rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou by neměl přesáhnout deset stupňů Celsia. Ani větrák není úplně ideálním řešením, žene vzduch přímo na člověka a vysušuje tak pokožku a způsobuje pálení očí.

Koupání je v těchto vedrech příjemným osvěžením. Kromě řas a sinic, které se kvůli vysokým teplotám přemnožují a leckdy koupání v dané lokalitě znemožní, je třeba dávat pozor i na jiná nebezpečí. "Skok přehřátého těla do ledové vody bez předchozí přípravy organismu na teplotní změnu často vyvolá svalové křeče a následky mohou být velmi tragické," uvedl internista Bohumil Ždichynec.

Lékaři doporučují se ochladit, napít, odpočinout si a do vody vstupovat obezřetně. "Pokud lidé neznají terén a dno rybníka nebo nádrže, rozhodně by neměli do vody skákat. Je to jedna z nejnebezpečnějších záležitostí léta," řekl Ždichynec.

Ženy by si při koupání měly dát zase pozor na dlouhé nošení mokrých plavek, může přispět ke vzniku vaginálních mykóz. "Při dlouhém pobytu ve vlhkých plavkách totiž dochází k zapářce a vzniká tak ideální prostředí pro kvasinky, které nemoc způsobují," vysvětlila pražská gynekoložka Vladimíra Paseková. Při koupání v bazénu zase ženě neprospívá vysoký obsah chloru ve vodě, narušuje totiž přirozené pH pochvy. Koupání v moři je z tohoto hlediska lepší, slaná voda působí protizánětlivě.

Nutné je dbát o sebe také při slunění. Přes poledne, tedy zhruba od 11 do 15 hodin, lékaři pobyt na přímém sluníčku nedoporučují vůbec. Po zbytek dne je pak důležité chránit se opalovacími krémy s vhodným ochranným faktorem. Hazardování s přílišným sluněním může vyústit až v rakovinu kůže.

Odborníci upozorňují také na to, že lidé mohou být na sluníčko alergičtí. Alergii na sluneční paprsky mohou navíc vyvolat i některé léky. Patří mezi ně například masti proti bolesti kloubů s ketoprofenem a některá antibiotika.

Autor: Denisa Šindlerová, Zuzana Fojčíková, Veronika Žižlavská