BIS vloni zaznamenala korupční jednání příslušníků justice

V loňském roce byly zaznamenány případy nestandardního jednání některých soudců a státních zástupců, jež představovaly ohrožení řádného výkonu justice. Informaci zveřejnila ve středu Bezpečnostní a informační služba ve své výroční zprávě.

Bezpečnostní informační služba ve zprávě konstatuje, že konkrétní případy korupce jsou mimo jiné i v oblasti české justice a mají za cíl zakrýt nelegální aktivity. Odhalit a stíhat korupční jednání je podle BIS velmi obtížné.

"Korupce jako prostředek pro dosažení zamýšlených výhod je navíc nahrazována systémem klientelistických sítí, ve kterém se přímé finanční a hmotné vazby účastníků vytrácejí a jehož odhalení a případné postihnutí je ještě obtížnější. Nestandardní aktivity představitelů justice vykazovaly v mnoha případech znaky kriminálního jednání, které vzhledem k zákonnému vymezení postavení soudců a státních zástupců nelze odpovídajícím způsobem postihnout. Jednalo se mimo jiné o úniky informací z databází soudů či státních zastupitelství, korupční jednání nebo manipulace řízením před soudem," uvádí se ve zprávě.

Problémem je podle zjištění BIS i bezpečnostní nespolehlivost některých soudců a státních zástupců, u nichž BIS zaznamenala kontakty na osoby z kriminálního prostředí a další vazby, které mohou závažným způsobem ovlivnit průběh soudního řízení.

"Řádný výkon justice byl v některých regionech vážně narušen nedostatečným výkonem funkce státní správy soudů ze strany některých předsedů krajských soudů, což mimo jiné umožnilo podřízeným soudcům pokračovat v manipulacích s insolvenčními řízeními," uvádí se doslova ve zprávě, podle níž významné bezpečnostní riziko představuje i rostoucí propojení podnikatelských a jiných zájmových subjektů na straně jedné, a zvolených politiků či jmenovaných úředníků na straně druhé. Cílem těchto subjektů je získat vliv na veřejnou správu využitelný pro rozvoj podnikatelských aktivit.

Ukázkovým příkladem klientelismu a korupce se podle BIS stalo propojení části pedagogického sboru právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s některými představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy. BIS v průběhu roku 2010 monitorovala, jakým způsobem bude vyvozena odpovědnost vůči osobám, které zaštítily jednak prosazování klientelistických praktik, jednak nedodržení vyučovacích standardů.

Výsledkem ale bylo to, že téměř žádná odpovědnost vyvozena nebyla a úsilí „reformátorů“ se zaměřilo spíše na postihování studentů či doktorandů. Podle zprávy například na fakultě i po odchodu starého vedení docházelo k ovlivňování probíhajících kontrol, k pozměňování dat v elektronických databázích fakulty, popřípadě k jejich ztrátě. Bývalé vedení udrželo své kontakty jak do prostředí samotné právnické fakulty, tak do nejvyšších orgánů veřejné správy, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Podobné poznatky byly ale podle BIS zjištěny i na dalších vysokých školách v ČR. Zejména u vysokých škol, zaměřených na právnické vzdělání a veřejnou správu, představují negativní jevy jako protekcionismus vůči prominentním studentům, existence „rychlostudentů“ či obcházení akreditací formální spoluprací se zahraničními školami závažná rizika z hlediska vytváření nových klientelistických sítí v oblasti justice, státní správy a samosprávy.

Autor: Luboš Kavka