V Česku trpí téměř 130 tisíc lidí Alzheimerovou chorobou

Vzhledem k alarmujícím demografickým ukazatelům narůstá v České republice každým rokem počet lidí s Alzheimerovou chorobou. V současnosti nemocí trpí téměř 130 tisíc obyvatel, v pondělí to uvedla vedoucí výzkumu Alzheimerovy choroby Daniela Řípová z Psychiatrického centra v Praze.

"V roce 2030 bude v Evropě 50 procent obyvatel starších 80 let," informovala Řípová a dodala, že počet lidí nad 80 let vzroste o 57 procent.

Podle dostupných údajů byla Česká republika v roce 2000 v evropském měřítku na 22. místě v počtu lidí starších 65 let. Vedoucí výzkumu Alzheimerovy choroby zároveň zdůraznila, že v roce 2050 bude Česko s téměř 33 procenty na 6. místě v počtu lidí starších 65 let.

Výzkumy centra pro výzkum, diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci, které na půdě Psychiatrického centra v Praze vzniklo v roce 2005, prokázaly, že polovina lidí starších 85 let trpí Alzheimerovou demencí.

Podle Řípové je právě věk jedním z nejrizikovějších faktorů. Mezi další faktory se řadí pohlaví. "Mohlo by se zdát, že onemocnění se týká ve větším měřítku žen, ale musíme vzít v potaz to, že ženy se častěji dožívají vyššího věku," upřesnila Řípová. Neméně podstatným faktorem je rovněž vzdělání.

Alzheimerova choroba se projevuje nejen postupnou ztrátou paměti, ale ovlivňuje i projevy úsudku, orientace a v pozdějším stádiu pacient pozbývá i osobní soběstačnosti.

Podle Řípové má Alzheimerova demence nedozírné důsledky i pro pečující rodinu. "Ty mají na rodinu mnohdy devastující důsledky," dodala. Ačkoliv v současnosti existují léčiva na zpomalování stárnutí, ne každý jedinec na ně reaguje a výsledky ukazují, že pomáhají jen v polovině případů. "Pro pečující rodinu je i každý půlrok cenný," uvedla dále Řípová.

Psychiatrické centrum Praha v areálu bohnické psychiatrické léčebny oslaví v těchto dnech 50 let od svého založení. A u této příležitosti se rozhodlo představit své výzkumy a poznatky v oblasti stárnutí a duševního zdraví. Lékaři si od zveřejnění výsledků své práce slibují větší důvěru seniorů v psychiatry a tak podpoří lepší péči o duševní zdraví u starších lidí.

Psychiatrické centrum Praha vzniklo v roce 1961 jako Výzkumný ústav psychiatrický. Jeho prvním ředitelem byl Lubomír Hanzlíček, autor jedinečné psychiatrické encyklopedie a pozdější profesor psychiatrie na Lékařské fakultě hygienické. Psychiatrie na této fakultě byla od počátku 70. let do 80. let přednášena právě ve Výzkumném ústavu psychiatrickém.

Tato tradice pak byla obnovena v roce 1990, kdy došlo opět k propojení činnosti Psychiatrického centra s výukou psychiatrie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Během své existence ústav poskytl profesní zázemí mnoha zajímavým a významným osobnostem. Působil zde například Kurt Freund, který rozhodujícím způsobem přispěl k pochopení sexuálních deviací. Právě jeho dílem je falometr, tedy přístroj k měření změn v objemu nebo prokrvení penisu. Freundovými hlavními pokračovateli byli Jaroslav Madlafousek, který zemřel v červnu 2008 a Aleš Kolářský. V Madlafouskově laboratoři v letech 1973až 1980 působil také psycholog Michael Žantovský, který se později stal známým jako politik a diplomat.

Z ústavu také vzešli bratři Grofové. Pavel Grof je nyní světoznámým psychiatrem a profesorem v Ottawě. Jeho bratr Stanislav dnes žije v Kalifornii; je proslaven v celém světě jako odborník v transpersonální psychologii.

Autor: Zuzana Fojčíková, Petra Hrubá