Výzkumný projekt ELI v Česku zaměstná 200 vědců

Chystaný superlaser ELI Beamlines vykoupí během října problematické pozemky v Dolních Břežanech u Prahy, největší vědecký projekt v Česku má pak do konce roku 2015 zaměstnat dvě stovky vědců. Představitelé ELI to uvedli ve středu u příležitosti startu mezinárodního workshopu o tomto projektu.

"Na konci realizační fáze v roce 2015 by mělo v ELI pracovat zhruba 300 zaměstnanců, z čehož dvě třetiny budou vědečtí pracovníci, zbytek pak podpůrný personál," nastínil zmocněnec pro ELI Beamlines Vlastimil Růžička, aby dodal: "V této chvíli máme 65 zaměstnanců na plný úvazek, třetinu tvoří vědci, třetinu technici a třetinu administrativní personál - do něj spadám i já."

"Projekt ELI má maximální podporu ministerstva školství, působí jako magnet na naše vědecké pracovníky působící na špičkových zahraničních pracovištích," zmínil náměstek ministra školství Jakub Hodinář. "Doufám, že nepůjde jen o to, že se díky němu vrátí špičkoví čeští vědci z ciziny, ale že po svém dokončení zaujme i evropskou vědeckou komunitu," připojil se šéf Akademie věd Jiří Drahoš.

Zájemci o projekt v něm mohou hledat uplatnění už teď. Podle nabídek na internetových pracovních portálech hledá FÚ AV pro ELI například dva mladé výzkumníky aplikované optiky. Láká je nejen na budoucí špičkové vědecké pracoviště, ale i na řadu zaměstnaneckých výhod – kromě dnů dovolené navíc je mezi nimi i relaxační zařízení pro pracovníky nebo příspěvek na důchodové připojištění. A práci v ELI najde i manažer nákupu zodpovědný za všechny projektové zakázky nebo konstruktéři.

"Projekt ELI je nový v tom smyslu, že v sobě skloubí technologickou a výzkumnou část," prohlásil koordinátor laserových technologií ELI Beamlines Bedřich Rus, aby význam projektu připodobnil k Hubbleovu vesmírnému teleskopu. Ten podle něj v 90. letech pomohl skloubit tehdejší špičkové technologie a nabídl svým tvůrcům netušené výsledky. ELI by podle něj mohlo zafungovat obdobně.

"ČR projekt získala pro řadu lidí nečekaně, protože je technologicky náročný, byl by výzvou i ve Spojených státech. Je to do jisté míry uznání kvality našeho výzkumu, který je orientován experimentálně i prakticky. Jsem rád, že naši partneři vzali projekt bytostně vážně," dodal Rus.

"Možná se za pár let dozvíme od Královské akademie ve Stockholmu, že Nobelovu cenu za fyziku získávají výzkumníci z ELI Beamlines," uvedl jeden ze zahraničních hostů tiskové konference, Wolfgang Sandner z německého institutu Maxe Borna a Německé fyzikální společnosti.

Náměstek Hodinář přislíbil, že ELI bude mít jako vlajková loď českého výzkumu zaručenou finanční podporu i po konci evropského financování. Ještě v létě přitom nebylo například jasné, jestli se podaří získat prostředky na nákup pozemků, na kterých má zařízení vyrůst, a jestli si Česko místo slávy neuřízne mezinárodní ostudu. Obavy nakonec rozptýlil až ministr školství Josef Dobeš (VV).

Projekt evropského superlaseru má hospodařit s ročním rozpočtem 400 až 500 milionů korun, částečně se na něm mají podílet další členské státy – podobně jako v evropském výzkumném středisku CERN.

Autor: Jan Kálal