Český DVI tým by mohl již příští rok trénovat ve Švýcarsku

Český tým pro identifikaci obětí hromadných neštěstí (Disaster Victim Identification - DVI tým) by mohl již v příštím roce vyrazit na výcvik do Švýcarska v rámci oboustranné spolupráce. Na mezinárodní konferenci o týmech to ve středu v Praze uvedl Petr Bendl z Kriminalistického ústavu Praha (KÚP).

Bendl spolu s dalšími odborníky a soudními lékaři stojí za přípravou projektu, který je běžný v řadě států, ale v Česku zatím chybí. Po šesti letech příprav se zrod českého týmu DVI přiblížil a pravděpodobně by se tak mohlo stát na začátku příštího roku. Jak Mediafax již informoval, nyní policejní prezidium dokončuje připomínkové řízení a poté by policejní prezident Petr Lessy mohl tým oficiálně zřídit. Poté by mohl využít nabídku Švýcarska, které nabízí českým odborníkům účast na několikafázovém společném výcviku. Češi by tak získali nejen cenné zkušenosti, ale i materiální pomoc.

"Byla vytvořena struktura respektující požadavky Interpolu, dokončena je i metodika. Ted už jen zbývá políčka vyplnit konkrétními jmény," prohlásil Bendl s tím, že na centrální úrovni DVI tým počítá se 30 až 40 členy a dostupným technickým zázemím. Jak na konferenci zaznělo, některé evropské státy disponují i více DVI týmy. Například ve Slovinsku vedle sebe fungují DVI týmy policejní a armádní, Španělsko má DVI týmy dokonce tři.

Český tým, který bude začleněn do Integrovaného záchranného systému (IZS), bude složený z odborníků na identifikaci osob - policistů, odborníků na soudní lékařství, daktyloskopii, genetiku, antropologii či státních zástupců, kteří ve finále ustanovují totožnost zemřelých. Tým na místě události pracuje ve skupinách, z nichž každá se soustředí na určitou část zkoumání. Samotný proces identifikace má pak čtyři fáze, z nichž první je ohledání a základní dokumentace na místě činu a následný převoz těl k identifikaci. Pro dočasné uskladnění obětí budou vyčleněny prostory v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, jejíž Vojenský ústav soudního lékařství se na založení českého DVI týmu rovněž podílí.

Druhou fází je práce skupiny PM (post mortem), která se zabývá zkoumáním těla oběti a podle základních kriminalistických postupů se snaží o jeho jednoznačnou identifikaci. Současně začíná i třetí fáze, tedy činnost skupiny AM (ante mortem), která shromažďuje předměty a informace vztahující se k životu oběti, jako jsou fotografie, zdravotnické záznamy nebo podklady pro srovnání otisků prstů či profilu DNA. Závěrečnou fází identifikace je pak vyhodnocení dat sesbíraných skupinami PM a AM a vystavení tzv. Průkaz identity státním zástupcem. Pokud se tímto způsobem totožnost určit nepodaří, vytvoří kriminalističtí antropologové počítačový model obličeje oběti, tzv. superprojekci, která se dá využít v dalším pátrání.

Jak Bendl poznamenal, vznik DVI týmů si v minulosti vyžádaly mimořádné události, ať už přírodního nebo lidského původu, jež si vyžádaly větší množství obětí. Velkým motivem pro jeho zřízení v Česku byla mimo jiné tsunami v Asii v roce 2004, jejíž české oběti pomáhali v Thajsku identifikovat genetici KÚP. Především v případě hromadných úmrtí je podle Bendla důležitá koordinace identifikačních postupů, jejichž složitost závisí na charakteru události a stavu těl obětí. Protože nikdy nebyla stanovena hranice hromadné mimořádné události, počítá se s nasazením týmu, pokud počet mrtvých překročí deset lidí, ale je možné ho využít i při nižším počtu obětí.

Důvody pro zřízení českého DVI týmu jsou podle Bendla čtyři: připravenost na možné živelné pohromy, hromadné nehody i terorismus, žádost Interpolu o mezinárodní kooperaci, požadavek IZS na součinnost s týmem schopným řešit velké počty obětí a především obecně platný požadavek na rychlou a kvalitně provedenou identifikaci obětí a případnou repatriací cizích státních příslušníků.

Autor: Michal Hrbek