Šéfové tuzemských romských klanů a bossové rodin se sjeli do Brna na celostátní sjezd

Šéfové všech významných romských klanů a rodin se sjeli v pátek do Brna. Na výstavišti totiž začal první celoromský sjezd, zjistila agentura Mediafax.

Hlavy rodin a představitelé romské inteligence v Brně jednali o vzniku romské organizace, která se má stát platným a právně způsobilým partnerem pro jednání s vládou, policií, úřady a oficiálními subjekty státní správy.

"Oficiálně žije v České republice 240 tisíc Romů, neoficiální údaje ale mluví zhruba o 400 000 příslušníků romského etnika," řekl agentuře Mediafax jihomoravský krajský zastupitel zodpovědný za národnostní menšiny Viliam Záthurecký (ČSSD). Navzdory tomu nemá početná a rychlým tempem rostoucí romská komunita v Česku dosud vlastní zastřešující organizaci. Chybí jí také oficiální reprezentace - politické strany, jež vznikly po roce 1989 a jejichž předáci usedli krátce i v parlamentu, totiž bez výjimky zkrachovaly. Jednotlivé klany a rodiny jsou podle Záthureckého roztříštěné a s úřady jednají vesměs na vlastní pěst.

Celoromský sjezd se v Pavilonu A na brněnském výstavišti konal bez příprav, narychlo. Romové totiž trvali na jeho okamžitém zorganizování především kvůli vyhrocené situaci na Šluknovsku, ale také kvůli etnickým nepokojům například v Bulharsku i v jiných evropských zemích. Hlavními tématy, která sjezd projednával, byly bezpečnost, zaměstnanost a vzdělanost. Mottem sjezdu se stal slogan "Jsem Rom, ale především občan".

Záthurecký pozval do Brna členy vlády a politické špičky všech parlamentních i významných mimoparlamentních stran. Na konferenci přijela i vládní zmocněnkyně pro menšiny Monika Šimůnková a policejní špičky z prezídia. Mezi zhruba 150 Romy, kteří se sjezdu účastilií, byli všichni význační představitelé romských klanů a rodin v zemi v čele Miroslavem Holubem a Josefem Facunou z Ostravy, Josefem Balážem ze Zlína, Josefem Gáborem z Přerova a Rudolfem Polákem z Jaroměře.

Nad sjezdem, který moderoval herec Jan Čenský, převzal záštitu jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Ten rokování Romů také zahájil. Řekl, že problematika soužití majoritní společnosti a menšiny je mimořádně důležitým tématem. "Musíme se pokusit řešit problémy v celé šíři," řekl. Zároveň zaujal rezervovaný postoj ke snaze Romů vytvořit vlastní politickou stranu. "Nerad bych někoho zrazoval, ale v minulosti jsme byli svědky neúspěchu politických stran založených na národnostním principu," řekl.

Jihomoravský hejtman zároveň Romy vyzval, aby spolupracovali na legislativním procesu, který by pomohl lépe soužití majority s nimi vylepšit.

Před romským shromážděním promluvila i vládní zmocněnkyně pro menšiny Monika Šimůnková. "Vláda věnuje problematice vzájemných vztahů zvýšenou pozornost. Věci se pomalu začínají hýbat dopředu," prohlásila.

Romský předák a bývalý poradce ministra vnitra Stanislav Daniel pak apeloval na většinovou společnost, aby umožnila romské inteligenci přístup k rozhodování a slušné práci. "To, že Rom vystuduje vysokou školu, ještě neznamená, že jej někdo přijme do slušné práce," postěžoval si. Dodal, že by Romové měli být více zastoupeni v organizacích, které se zabývají jejich soužitím se zbytkem společnosti. "Spousta lidí z majoritní společnosti dnes vydělává na pomoci Romům, a naši lidé se v těchto orgánech nevyskytují," řekl. Pozvednutí romské inteligence přitom označil za zásadní možnost, jak zlepšit život celých příštích generací mladých Romů.

O Romy pak podle Daniela nestojí ani současné politické strany. Proto se nyní sami snaží ustavit svou vlastní politickou reprezentaci.  "Ne že to nejde, být na kandidátkách - ty současné strany nás tam normálně nechtějí," řekl.

Romský předák také stejně jako ostatní řečníci odmítli násilí a postavili se i proti vzniku dalších romských ghett v republice. "Problémy vyřešíme jen společně. Jsme všichni občané této země," prohlásil Daniel.

Autor: Jiří Nováček