Myslbek zřejmě vytvořil z roztavených zlaťáků sošku sv Václava, unikát tajil před společností

Významný český sochař Josef Václav Myslbek vytvořil z neschváleného návrhu sochy svatého Václava pro Václavské náměstí v Praze minisošku, která je unikátní tím, že ji umělec vylil z roztavených zlaťáků. Mediafaxu to řekl Jiří Sedláček (91) z Kroměřížska, jehož rodina sošku získala po smrti Myslbeka.

Původ sošky sahá do doby, kdy Myslbek pracoval na sousoší sv. Václava pro Václavské náměstí v Praze. Sochař vytvořil celkem osm návrhů, než komise po 16 letech schválila konečný model. Právě ten se stal dominantou Václavského náměstí. "Minisoška ze zlaťáků vznikla několik let před konečným návrhem pro náměstí, takže se dá považovat za matku známé Václavovy sochy," řekl Sedláček.

Monografie J. V. Myslbek, kterou v roce 1942 vydalo nakladatelství Neubert a synové, uvádí, že první model z roku 1887 sochař vytvořil ve velmi krátké době a sám ho také zničil, neboť z vlastní představy svatého Václava v něm bylo uplatněno málo.

(Foto: Mediafaxfoto.cz)

Velkému úspěchu se naopak těšil druhý návrh, který vznikl pravděpodobně v letech 1887 a 1888, protože podle monografie si k němu Myslbek už v lednu 1888 napsal poznámku, že jej ohlásil na jubilejní umělecké výstavě ve Vídni. V monografii se dále píše, že "návrh byl ideou pomníku s úplností a silou a stačil by k úspěšnému provedení definitivního modelu. Na mnohých mezinárodních výstavách slavil úspěch, obdiv sklidil ve Vídni a v Mnichově obdržel velkou Zlatou medaili."

Kniha také uvádí, že druhý model vzbudil v povolaných kruzích zasloužený zájem a už nic nebránilo tomu, aby se dočkal monumentálního provedení. Komise jej však neschválila. "Myslbek byl zklamaný a v roce 1891 model zlikvidoval. Než tak učinil, vytvořil si pro svoji potěchu u slévače Maška miniaturu, kterou vylil z roztavených zlaťáků. Tím se stala soška naprostým unikátem," řekl Sedláček s tím, že součástí díla je také podstavec z červeného mramoru.

Agentura Mediafax má k dispozici rozbor složení z brněnského ústavu pro kontrolu a cejchování kovů, který potvrzuje, že soška obsahuje sedm kovů. Nejvíce má mědi, ale rozbor prokázal také přítomnost cínu, niklu, iridia, zinku, olova a také zlata. "Dříve se platidla dělala z toho, co bylo k mání," vysvětlil Sedláček rozmanitost kovů v sošce.

"Z Myslbekových návrhů svatého Václava vzniklo mnoho sošek. O minisošce ze zlaťáků však nemáme žádnou zmínku," řekla Mediafaxu kurátorka sbírky 19. století Národní galerie v Praze Kateřina Kuthanová-Bednářová.

Ta sice potvrdila, že Myslbek se slévačem Maškem spolupracoval, avšak zda sošku vytvořili, nedokázala říct. "Je ale všeobecně známé, že druhý návrh svatého Václava sklidil velký úspěch a obdivovali jej až v Paříži," uvedla kurátorka s tím, že informace o neznámém díle by mohly být jedině v osobních písemnostech, které jsou uložené v archivu Národní galerie v Praze nebo v Památníku národního písemnictví.

Nic o minošce nevěděl ani profesor Univerzity Karlovy, český kunsthistorik a výtvarný kritik Petr Wittlich z Ústavu pro dějiny umění.

Podle pana Sedláčka neměla společnost o existenci minisošky ze zlaťáků ponětí. "Myslbek sošku nikde nevystavoval. Měl ji doma jako talisman a nikdo kromě příbuzných o ní nevěděl," dodal.

K Sedláčkovi se podle jeho slov dílo dostalo od otce Josefa přes bratra Jana. Josef Sedláček, někdejší náměstek ministerstva školství, se o existenci a zrodu sošky dozvěděl od sochařova syna Karla Myslbeka. S tím se dobře znal a přátelil, a proto měl s celou rodinou výborné vztahy.

Po smrti významného umělce v roce 1922 Josef Sedláček od Myslbekovy rodiny sošku koupil. Následně ji přepustil synovi Janu Sedláčkovi, pozdějšímu řediteli Československého ústavu zahraničního. "Bratr totiž získal od Družstva statkářů a nájemců svoji první odměnu deset tisíc korun za zprostředkování dodávky traktorů z Ameriky. Chtěl si za tyto peníze opatřit trvalou památku na první výdělek, jak bývalo zvykem," zdůvodnil Jiří Sedláček, proč soška putovala od otce ke staršímu synovi.

Jan Sedláček si skutečnost prvního výdělku nechal vyrýt do základní desky sošky, která byla v jeho majetku až do smrti. Poté připadla Jiřímu Sedláčkovi, jenž v ní spatřuje rodinný poklad a zároveň trofej české historie. "Zvolení svatého Václava za patrona české země mělo totiž velký význam pro český národ," sdělil Sedláček.

Podle něj v době zvolení Václava za patrona zasedali ve schvalovací komisi pro sousoší Staročeši a Mladočeši, kteří se nemohli domluvit na konečné podobě pomníku. "Staročeši tíhli k Rakousku-Uhersku a Mladočeši zase chtěli, aby byl Václav symbolem českého národa. A přestože návrh vznikl v rakouském prostředí, byl jakýmsi sebevědomím české země," uzavřel.

Josef Václav Myslbek byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století. Narodil se 20. června 1848 v Praze, kde zemřel 2. června 1922. Myslbek je považovaný za zakladatele novodobého českého sochařství. Podílel se na výzdobě interieru Národního divadla v Praze. Mezi jeho díla kromě jezdecké sochy svatého Václava patří také svatý Josef s Ježíškem, Oddanost, sousoší Přemysl a Libuše nebo Ctirad a Šárka a mnoho dalších.

Autor: Lenka Horáková