Češi letos stonají více, do práce se ale po nemoci vrací rychleji

O téměř 20 tisíc vzrostl ve srovnání s minulým rokem počet pracovních neschopenek, které čeští lékaři vydali v období od letošního ledna do září. Jak v úterý informoval mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Pavel Gejdoš, současně přitom klesl počet dní, které Češi prostonali.

"Česká správa sociálního zabezpečení evidovala od ledna do konce září roku 2011 celkem 1 018 068 ukončených dočasných pracovních neschopností. Ve stejném období minulého roku se přitom jednalo o 998 073 případů," uvedl Gejdoš.

Jak dodal, více se marodilo ve všech krajích s výjimkou jediného. Regionem, který se tak může naopak pochlubit poklesem nemocnosti, je jižní Morava. Nejvyšší nárůst počtu marodů pak zaznamenaly pobočky ČSSZ v Plzeňském a Pardubickém kraji.

A přestože byli čeští lékaři nuceni vyplnit více neschopenek, doba, na kterou je svým pacientům vydávali, se ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 zkrátila. "Celkem lidé prostonali 46 423 995 dnů, tj. o 1 362 952 méně než loni, kdy ČSSZ evidovala 47 786 947 prostonaných dnů. Největší meziroční pokles pak zaznamenala Praha, kde počet prostonaných dnů klesl o 218 575," vyčetl dále Gejdoš ze statistik úřadu.

Jak přitom poznamenal, kratší byla i průměrná délka jedné pracovní neschopnosti.

"Za tři čtvrtě roku činila 45,60 dne, tj. o 2,28 dne méně než ve stejném období loňského roku. Nejdelší průměrnou dobu trvání jednoho případu - 56,76 dne - přitom evidujeme ve Zlínském kraji, naopak nejkratší (36,38 dne) zůstává v Praze," uzavřel mluvčí.

Ze statistik vyplývá i to, že na delší dobu upoutala nemoc na lůžko ženy, které tak v průměru prostonaly 46,66 dne, tedy o 2,18 dne více než muži.

Autor: Veronika Žižlavská