Hybridní sály představují moderní způsob léčby kardiovaskulárních chorob

Operace na hybridním sále znamená pro pacienta s onemocněním cév a srdce menší zátěž, lékaři totiž mohou najednou provést dva různé zákroky. Přínos hybridních sálů ve čtvrtek novinářům vysvětlil šéf kardiocentra Nemocnice Na Homolce Štěpán Černý.

Nemocní s kardiovaskulárními chorobami totiž potřebují absolvovat jak chirurgický zákrok, tak svou nemoc léčit pomocí katetrizační metody. Ta spočívá v tom, že se pacientovi přes tenký katétr do cévy zavede trubička nebo balónek na její roztažení, případně se céva vyztuží. Právě to umožní technologie hybridního sálu.

"Takový sál musí být vybaven kvalitním zobrazovacím přístrojem, tedy rentgenem, a chirurgickým zázemím. To představuje sterilní prostředí, chirurgické filtry, klimatizaci a světlo určené pro operační sály, prostor pro zavedení mimotělního oběhu, komfortní prostředí pro anesteziology. Teprve pak je možno zajistit prostředí pro zákrok, kdy část operace provede kardiochirurg či cévní chirurg a další část intervenční kardiolog," popsal Černý.

Pacientů, kteří podobné zákroky potřebují, rok od roku přibývá. Celosvětově totiž roste počet kardiologicky nemocných. "Může za to jak stárnutí populace, tak rozvoj diagnostických zobrazovacích metod, takže tato onemocnění jsou včas indikována u lidí, především těch mladších, kteří dříve na tato onemocnění náhle umírali," vysvětlil Černý.

Léčba kardiovaskulárních onemocnění rovněž odčerpává ze zdravotnického systému nejvíc peněz. Odborníci na celém světě tedy hledají možnosti, jak co nejúčinněji i co nejhospodárněji pacienta léčit. "Právě zákroky na srdci a cévách prováděné kombinací katetrizačních a chirurgických metod na hybridním operačním sále jsou považovány za nejlepší cestu, jak se s těmito onemocněními vypořádat," uvedl Černý.

I přes pokročilou léčbu jsou ovšem kardiovaskulární onemocnění hlavní příčinou úmrtnosti na celém světě. Je to zabiják populace – každý rok mají na svědomí zhruba 4,5 milionu Evropanů. V roce 2010 stály život téměř 54 tisíc Čechů, což představovalo 50,2 procenta všech úmrtí v Česku.

Autor: Zuzana Fojčíková