Pozemky v Česku budou moci kupovat i podnikatelé ze zemí mimo EU

Půdu v České republice budou moci zřejmě kupovat zájemci ze států Evropské unie, ale také ze zemí, se kterými má Česko uzavřenou dohodu o hospodářském prostoru. Příslušnou novelu zákona v pátek ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna.

"Důvodem přeložení této novely je vytvoření stejných podmínek pro podnikání občanů nejen z Evropské unie, ale také ze Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska a Islandu," vysvětlil již dříve bývalý ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) s tím, že norma také sjednocuje podmínky pro převod pozemků.

Soukromí zemědělci musejí v případě nákupu státního pozemku splňovat určité podmínky. Na svém pozemku o minimální výměře deset hektarů musí provozovat zemědělskou produkci po dobu nejméně 36 měsíců. Na plnění těchto podmínek by měl podle předkladatelů dohlížet Pozemkový fond České republiky ve spolupráci s ministerstvem zemědělství.

Celková výměra zemědělské půdy v České republice je 4,2 milionu hektarů, z toho je 262 tisíc hektarů státní půdy ve správě Pozemkového fondu České republiky a převoditelných je přibližně 147 tisíc hektarů.
Na přípravě návrhu novely se kromě ministerstva zemědělství podíleli také zástupci Pozemkového fondu České republiky.

Zákon sněmovna projednávala i proto, že letos 1. května skončilo přechodné období pro nabývání zemědělské půdy. Lhůtu si Česká republika vyjednala při vstupu do Evropské unie (EU) v roce 2004.

Sněmovna dala zelenou úpravě pozemkových restitucí

Nespravedlnost při aplikaci takzvané restituční tečky u pozemků, které lidé získali od osob blízkých, má odstranit novela poslanců Michala Doktora (ODS), Pavola Lukši (TOP 09) a Karolíny Peake (VV). Poslanecká sněmovna s návrhem v pátek vyslovila souhlas ve třetím čtení.

Podle platné legislativy měly být náhrady za pozemky získané v restitucích vypořádané do konce roku 2005. Ústavní soud svým rozhodnutím sice stanovil, že tato restituční tečka se nevztahuje na původní oprávněné osoby a jejich dědice. V praxi se tímto nálezem ale ne všechny soudy řídily, a tak se trojice koaličních poslanců rozhodla ho uzákonit.

Kromě technického uvedení soudního nálezu do paragrafové podoby si zákonodárci vytkli ještě další cíl. Tím má být "napravení zjevné nespravedlnosti aplikace restituční tečky dopadající na postupníky nároků na vydání náhradních pozemků, kteří tyto nároky získali od osob blízkých". Podle poslanců nejde někoho takového podezřívat z možných spekulací, těmto lidem má jít o "rozšíření zemědělského hospodářství a pokračování v rodinné tradici".

Poslanci v důvodové zprávě připustili, že posouzení, zda postupník získal nároky na náhradní pozemky za spekulativním účelem, nebo v touze rozšířit rodinný grunt, bude v řadě případů složité a mnohdy se věc může dostat až před soud.

K důvodové zprávě připojili poslanci příběh ing. V. V. z Českobudějovicka. Ten měl získat pohledávky na vydání náhradních pozemků od svých rodičů, se kterými společně hospodařil na rodinném hospodářství. Jeho rodiče přitom převedli své restituční nároky na syna bezúplatně proto, že již nemohli aktivně provozovat hospodaření v zemědělství pro svůj vysoký věk a zdravotní stav, a to v rámci předání celého rodinného hospodářství synovi.

"Rodiče ing. V. V. přitom hospodařili na svých pozemcích už v 50. letech. Následně došlo k odnětí pozemků státem pro účely výstavby," zmínili poslanci a dodali: "Přestože rodiče ing. V. V. obnovili rodinné hospodářství a tradici přerušenou násilně minulým režimem a uplatnili restituční nároky již na počátku 90. let minulého století, byla vydána rozhodnutí Pozemkového úřadu teprve v lednu roku 2001."

Příběh ing. V. V. z důvodové zprávy nemá podle poslanců zatím šťastný konec. Samostatně hospodařící rolník se spolu s manželkou podílel na provozu rodinného hospodářství už od roku 1991. Zemědělská činnost představuje jediný zdroj příjmů rodiny. "Žaloba podaná v předmětné věci k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích nebyla úspěšná. Podané odvolání ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích bylo rovněž zamítnuto. Žalobci dosud běží lhůta pro případné podání dovolání," uzavřeli zákonodárci.

Pokud zákon potvrdí Senát i prezident, měl by začít platit hned od svého zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Autor: Karolína Brožová, Petra Hrubá, Jan Kálal