Ve státních maturitách ministerstvo zaznamenalo desetinu procenta nejednoznačných úloh

Ve státních maturitách, které se v Česku vloni konaly vůbec poprvé, rezort školství identifikoval 0,11 procenta tzv. defektních úloh. Chybné zadání spočívalo v nejednoznačnosti řešení či konstrukčních chybách některých otázek, vyplývá to z hodnotící zprávy, se kterou se ve středu seznámí vláda.

"Procento zjištěných defektních úloh je velmi nízké a odpovídá zhruba jedné třetině očekávaného počtu," stojí v souhrnné zprávě.

Ve dvou případech šlo o dva případy u tzv. multiple-choice úloh, kdy chybná konstrukce otázky vedla k nejednoznačnosti řešení. U testu z ruského jazyka rezort zaznamenal chybu dichotomické úlohy poslechového testu a v testu ze zeměpisu šlo o chybu technického rázu, která vznikla při předtiskové přípravě úlohy. "V případě dvou testových úloh bylo rozhodnuto o tom, že úloha vykazuje defekt vyžadující odlišný zápočet výsledků žáka, a to z důvodu nejednoznačnosti zadání," informuje dále zpráva.

Hodnotící zpráva, se kterou se ministři ve středu seznámí, obsahuje komplexní vyhodnocení výsledků státních maturit a informuje i o navrhovaných opatření vycházejících z identifikovaných problémů vzniklých s první zkušeností s reformovanou zkouškou. Materiál neobsahuje finanční zhodnocení celkových nákladů

Z materiálu dále vyplývá, že díky zkušenostem z maturitní generálky rezort přijal sérii opatření, jejichž cílem bylo významně omezit výskyt chyb způsobených lidským faktorem a naopak výrazně zvýšit účinnost automatických kontrol. "Komplexnost opatření vedla k tomu, že ve srovnání s maturitní generálkou výskyt chyb klesl o 92 procent," uvádí ministerstvo.

V obou termínech konání zkoušek, jarním i podzimním, kontrolní systémy identifikovaly 92 chybně vyplněných záznamů ze strany pedagogických pracovníků.

Na základě vyhodnocení široké škály podnětů škol ministerstvo přistoupilo k přípravě opatření, jejichž cílem je již v letošním roce výrazné snížení administrativní a finanční zátěže škol související zejména s přípravou zadání ústních dílčích zkoušek a snížení zátěže pedagogických pracovníků spojené s přípravou ústních zkoušek. Snížení zátěže má spočívat mimo jiné v procesech registrace přihlášek, změn zápisu údajů v registrech a měla by se také zvýšit flexibilita datových změn.

Z hodnotící zprávy je rovněž patrné, že žádost o přezkoumání výsledku didaktického testu podalo v jarním zkušebním termínu celkem 903 z celkového počtu 88,2 tisíc žáků, kteří zkoušky konali, v podzimním zkušebním období pak 1031. Ministerstvo vyhovělo v obou termínech celkem ve 12ti případech.

"Žádost o přezkoumání výsledků písemné práce podalo v jarním, respektive podzimním, zkušebním období krajským úřadům celkem 484 žáků. Celkový počet kladně vyřízených žádostí činí 106, a to je 11 procent," stojí dále v předloze.

Rezort školství uvádí, že předpokládané roční provozní náklady na centrální zajištění obou termínů konání společné části maturitní zkoušky jsou 161,4 milionů korun.

Maturitní zkouška v jarním zkušebním období loňského roku se uskutečnila v 1262 školách a počet žáků, kteří se k maturitní zkoušce v listopadu 2010 přihlásili, činil 98761.

Na zajištění písemných zkoušek společné části maturitní zkoušky ve školách se podílelo v roli komisařů, zadavatelů a hodnotitelů písemných prací bezmála 18 tisíc řídicích a pedagogických pracovníků škol.

Autor: Petra Hrubá