Národní knihovna v Praze je o krok blíž k zahájení digitalizace

Řídící výbor projektu "Vytvoření Národní digitální knihovny" akceptoval připomínky k prováděcí dokumentaci předložené generálním dodavatelem, společností Logica Czech Republic, informovala v úterý mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková. Digitalizace 26 miliónů stran dokumentů tak může začít.

"Jako podstatné jsme nakonec vyhodnotili čtyři připomínky, které jsme nyní po vzájemném vyjasnění vypořádali. Jsem přesvědčený, že se projekt podaří realizovat ve stanoveném harmonogramu," řekl ředitel Úseku digitálních fondů a technologií (IT) Národní knihovny ČR Tomáš Svoboda, který za projekt digitalizace Národní knihovny odpovídá.

Nyní bude následovat převzetí výkonných skenovacích strojů z výrobní haly ve švýcarském městě Ecublens, které poslouží k digitalizaci více než 300 tisíc svazků z fondů Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny. Skenery v hodnotě 44 milionů korun budou umístěné v budovách jejich depozitářů. I po ukončení projektu poslouží k digitalizaci dalších titulů.

Skenery typu 4DigitalBooks DL-3003 se do Národní knihovny převezou na přelomu února a března. Po provozních testech převedou do konce roku 2014 více než 26 milionů stran titulů v Národní knihovně a Moravské zemské knihovně do digitální podoby.

Připomínky k projektu digitalizace Národní knihovny zpracovávalo sedm pracovních skupin složených z odborníků různých institucí. Připomínek se sešlo několik set a týkaly se různých oblastí implementace projektu. Nejméně jich bylo k systémové bezpečnostní politice a nejvíce k oblasti dlouhodobé ochrany dat.

Jedna ze závažných připomínek se týkala kapacity diskových úložišť. Někteří odborníci se domnívali, že by dodavatel měl poskytnout vyšší kapacitu disků, než nabízel. Právníci však došli k závěru, že nabídnutá kapacita odpovídá zadávací dokumentaci. Závěr podpořily záplavy v Thajsku, které způsobily dočasný nárůst cen pevných disků. Investovat do diskových kapacit by tak v tuto chvíli bylo nehospodárné. Národní knihovna má navíc možnost získat násobně vyšší úložnou kapacitu spoluprácí s organizací Cesnet bez navýšení nákladů.

Další problém se týkal chlazení v Moravské zemské knihovně. Při vytváření prováděcí dokumentace se totiž ukázalo, že chladicí systémy knihovny neodpovídají požadavkům nasazené technologie. Po konzultaci s dodavatelem problém vyřeší nasazení technologicky odlišné chladící soustavy.

Dalším odborníkům se nelíbil formát zapouzdřování dat. Dodavatel jako interní funkci svého LTP řešení využívá formát ZIP jako kontejner, do kterého sdružuje datové soubory, které spolu obsahově souvisí. Zadavateli se nelíbila jejich složitost, po jednání s dodavatelem však od svých námitek ustoupil.

Poslední vážný problém se týkal aplikace pro modul zpřístupnění. Záměrem dodavatele bylo využít komerční systém pro vyhledávání v různorodých online zdrojích. Zadavatel měl však proti tomuto řešení námitky kvůli nedostatečným zkušenostem s tímto systémem. Na návrh Moravské zemské knihovny nakonec dodavatel přistoupil na využití aplikace VUfind, se kterou má knihovna již zkušenosti.

Projekt digitalizace Národní knihovny vznikl na základě Integrovaného operačního programu Evropské unie, který se zaměřuje na digitalizaci relevantních dokumentů kulturní a historické hodnoty evropských knihoven. Kritériem pro čerpání dotace jsou množství a kvalita digitalizovaných dokumentů.

Další novinkou, o které v úterý Národní knihovna informovala, jsou zápůjčky elektronických čteček. Ve čtečkách jsou uloženy ukázky několika digitalizovaných knih české literatury 19. století. Podmínkou výpůjčky mimo budovu knihovny je trvalý pobyt na území Česka, platná registrace v Národní knihovně nejméně jeden rok a uživatelské konto bez dlužných pohledávek.

Prezenčně si může čtečku vypůjčit každý registrovaný uživatel Národní knihovny s platným čtenářským průkazem, který má vypořádané veškeré své závazky vůči knihovně. Půjčují se na čtyři hodiny nebo do konce otevírací doby.

Autor: Karolína Brožová, Jitka Zadražilová