Poslanci zkritizovali nedostatky dlouhodobého záměru vzdělávání

Poslanci napříč politickými stranami ve středu vytýkali nedokonalosti dlouhodobému záměru vzdělávání, který zpracovalo ministerstvo školství. Nakonec sněmovní školský výbor přijal usnesení, ve kterém konstatoval nedostatky obsahové a pojmové nedostatky, stejně jako nedostatky ve struktuře.

Do kritiky se pustili i koaliční poslanci. Přesto, že materiál vytvořilo ministerstvo školství a dokonce na něj kývla vláda.

První výtkou Douhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky byla jeho celková nepřehlednost a zpracování. "Já jsem si nejprve myslela, že jsem dostala do ruky jakýsi polotovar,“ řekla Anna Putnová (TOP 09), předsedkyně sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, kde se materiál ve středu projednával. Stejnou věc potom autorům vytkla i Jaroslava Wenigerová (ODS). "Pečlivě jsem tu strategii nastudovala, ale docela jsem se v tom ztrácela. A to přestože se poměrně dobře orientuji v regionálním školství. Příčina přitom není v obsahu jako spíše ve zpracování," uvedla.

Forma však nebyla jedinou věcí, kterou poslanci materiálu vyčítali. Z úst poslanců napříč sněmovním politickým spektrem zaznívaly také výtky na jeho přílišnou abstraktnost. Zákonodárcům chybělo srovnání s předchozími lety, stejně jako celkové ukotvení stanovených cílů.

"Nejčastějším slovem, které se v materiálu vyskytuje je 'podporovat'. Ale pokud nemáme žádná konkrétní kritéria, ke kterým se tento cíl vtahuje, tak můžeme říct, že je má ministerstvo splněné už dnes. Nemáme k čemu ty informace vztáhnout," vysvětlila důvody své kritiky Putnová.

Diskutovanou otázkou bylo také financování stanovených záměrů, které podle poslanců není v materiálu dostatečně rozpracováno. Poslanec Pavel Bém (ODS) například zdůraznil, že není schopen dešifrovat algoritmus, podle kterého se cílů dosáhne. "Je třeba s tím udělat něco, aby v sobě tento materiál nesl nejen cíle, ale také nástroje, jak se k nim dostat," dodal.

Na jednání Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu ve středu nechyběli ani zástupci ministerstva školství, kteří se výtkám snažili čelit. "Jedná se nám o zkvalitnění procesu. Ten materiál je obecnější, musí totiž nastavit kroky a ukázat, kterým částem regionálního školství se musíme věnovat," řekl první náměstek ministra školství Ladislav Němec a dodal, že strategie byla projednávaná odbornou veřejností a nese v sobě mnoho z připomínek vzešlých z takových jednání. Přestože se Němec snažil vyvracet všechny výtky, které ve středu zazněly v emotivní diskuzi, poslance nepřesvědčil

"Domnívám se, že se položené dotazy nezodpověděly konkrétně. Navrhuji proto usnesení v tomto znění: Školský výbor projednal na své schůzi 18. ledna Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2011 - 15 a konstatuje nedostatky obsahové, pojmové i ve struktuře," navrhla text usnesení Putnová a poslanci takové znění svými hlasy odsouhlasili.

Základním cílem strategie má být zvýšení konkurenceschopnosti českého školství, protože české děti se propadají v mezinárodních průzkumech. Tento materiál má tento směr zastavit, otočit a změnit. Úvodní kapitola stručně popisuje mezinárodní souvislosti a hlavní trendy rozvoje české ekonomiky i možnosti spolufinancování z Evropského sociálního fondu.

Druhá část materiálu nazvaná Strategie rozvoje regionálního školství analyzuje současnou situaci v jednotlivých úrovních české vzdělávací soustavy a informuje o základních záměrech ministerstva školství včetně jejich časového harmonogramu plnění. Poslední, třetí kapitola Financování regionálního školství, shrnuje vynaložené finanční náklady jak ze státního rozpočtu, tak i z unijních prostředků za uplynulé období.

Po dalších projednaných bodech se poslanci v podvečer vrátili k podobnému tématu. Němec totiž na výboru obhajoval také způsob financování regionálního školství a více než hodinu čelil dotazům zákonodárců. Na jeho hlavu se snesla řada připomínek, a to opět jak ze stran koaličních, tak opozičních poslanců. Ti se doptávali na detaily koncepce, které zatím neměli s rezortem možnost prodiskutovat.

Stejně jako na pondělní tiskové konferenci ke stejnému tématu znovu zopakoval, že chystaná reforma regionálního školství nebude znamenat masivní propouštění učitelů, ani plošné rušení druhých stupňů základních škol v obcích. Spekulace, že reforma zapříčiní rušení škol v obcích, jsou podle něj liché. Reforma má totiž podle jeho slov za cíl napravit nedostatky ve financování regionálního školství. "V minulosti zmizely jakékoliv regulativy v předpisu regionálního školství. Patřily tam regulativy typu minimální velikost třídy, minimální velikost školy. Tyto regulativy už tři nebo čtyři roky vůbec nefungují," vysvětlil už v pondělí náměstek.

Autor: Martina Týblová