Pět let po orkánu Kyrill se Šumava nevzpamatovala, tvrdí správa parku

Obrovské množství souší, bezpečnostní rizika i nebezpečí požárů, taková je podle správy národního parku Šumava pět let po orkánu Kyrill. Zatímco v roce 2006 se v na Šumavě zpracovalo 27 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dříví, v roce 2010 to bylo 347 tisíc kubíků, řekl mluvčí parku Pavel Pechoušek.

V lesích Národního parku Šumava dosahoval tehdy orkán Kyrill v nárazech rychlosti až 170 kilometrů v hodině. Způsobil rozsáhlé škody na lesních porostech a padlo mu za oběť kolem jednoho milionu kubíků dřeva, o dotvoření kalamity se postaral kůrovec. Celkem asi 217 tisíc stromů se v lesích Národního parku Šumava ponechalo bez zpracování. Toto rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ)zapůsobilo na tamní lesy jako časovaná bomba.

"Nezpracované polomy se staly zdrojem šíření lýkožroutů smrkových, s ohledem na množství ponechaných vývratů a zlomů nastal po Kyrillu největší rozvoj podkorního hmyzu v novodobé historii Šumavy. Těžby napadených stromů již v roce 2010 překonaly historické maximum a dosáhly hodnot nejvyšších za celou dobu existence Národního parku Šumava. I v lesích ponechaných samovolnému vývoji odumřely statisíce dospělých smrků,“ uvedl Petr Kahuda, odborník na ochranu lesa správy Národního parku Šumava. V lesích Šumavy se tak v letech 2008 až 2009 vykácelo historicky nejvyšší množství kůrovcem napadených stromů.

"Zatímco v roce 2006 se v šumavských lesích zpracovalo necelých 27 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dříví, tak v roce 2010 už to bylo 347 tisíc kubíků," doplnil mluvčí Pechoušek.

Větrná smršť nejvíce zasáhla vrcholové partie národního parku Šumava. „Zejména hraniční hřebeny od Plesné v západní části parku, okolí Ždánidel a Poledníku dále směrem na Modravu, na jihu národního parku, pak na vrcholech v okolí Českých Žlebů a Stožce, zde hlavně na Trojmezensku,“ uvedl Tomáš Fait, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava, který má lesy v šumavském parku na starosti.

Od roku 2007 kůrovec napadl a usmrtil 2 500 000 vzrostlých a zelených smrků. „Plocha smrkových souší v bezzásahových oblastech za toto období narostla o 3000 hektarů, za stejné období se v zásahových částech Národního parku Šumava vykácelo na 4000 hektarů lesa," sdělil náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek.

Výskytu kůrovce nahrává i nevhodné druhové složení šumavských lesů. "Na postupné změně druhové skladby lesa zaměstnanci pracují. Během podzimu se v šumavských lesích vysázelo 400 tisíc sazenic, většinou buků a jedlí. Kůrovcem napadené lesy, ale znamenají i zvýšené bezpečnostní riziko. Správa parku musí každoročně řešit nebezpečí, které vyplývá z velkého množství odumřelých smrků ohrožujících bezprostředně návštěvníky parku, pohybující se na turistických trasách,“ uvádí Petr Kahuda.

Určitě se zvýšilo i riziko požárů. Od orkánu Kyrill se díky ponechání množství nezpracovaných polomů kůrovcová gradace rozšířila na další lesní porosty s následkem jejich odumření. Vzniklé souše samozřejmě představují i zvýšené požární riziko. „Kdyby se vznítily, což vzhledem ke stovkám tisíc turistů, kteří v létě na Šumavu vyrazí, není vůbec vyloučeno, byla by likvidace požáru velice náročná,“ varoval náměstek Tomáš Fait.

Na současný stav kůrovcem napadených lesů upozorňuje i odborná lesnická veřejnost. „Objektivní letecké a satelitní snímkování i plošná, dlouho před veřejností zatajovaná lesnická inventarizace, ukazují topografický střed Šumavy jako prostor bez vzrostlého zeleného lesa, který je na všech stranách obklopen prosychajícími porosty. Takzvaná zelená střecha Evropy se tak paradoxně stala největším bezlesím na původně lesní půdě. S miliony vzrostlých stromů zanikla patrovitá struktura a biodiverzita ekosystémů v nadzemním i půdním prostoru a byly narušeny klimatické, hydrologické, půdoochranné a ekologické funkce,“ řekl Milan Lstibůrek z České zemědělské univerzity v Praze.

Nepřirozených změn souvisejících s uschlými lesy si všímají i meteorologové. Antonín Vojvodík, specialista na šumavské klima, má na Šumavě sedm meteorologických stanic, všechny jsou schválené Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze a jeho hodnoty na ČHMÚ zahrnují do celonárodních statistik. Jedna z meteorologických stanic stojí na Březníku u Modravy, lesy v jeho okolí patří mezi nejpostiženější. Z naměřených údajů je s postupným mizením zeleného lesa patrná na Březníku velká změna. „V o mnoho kratší době nad Březníkem roztává sníh. V souvislosti s usycháním lesa a narušením jeho okrajové hradby kolem planiny na Březníku tu jsou znatelně teplejší noci. S pozvolným oteplováním se samozřejmě zvedá i velmi nízká průměrná teplota planiny na Březníku,“ vysvětlil Vojvodík.

Autor: Dobrin Stojčev