Ombudsman přišel na vládu poukázat na systematická pochybení ministerstva financí ohledně loterií

Ministerstvo financí nesprávně interpretuje a používá zákon o loteriích a v minulosti tak chybovalo při povolování takzvaných interaktivních videoloterijních terminálů. Agentuře Mediafax to řekl ombudsman Pavel Varvařovský, který se účastní středečního zasedání kabinetu, který o loteriích jedná.

Ombudsman přijel do Prahy na zasedání vlády, aby osobně ministry seznámil se svými závěry a argumenty. "Ministerstvo rozhodovalo tak, jako kdyby se zákon o loteriích na tato herní zařízení nevztahoval. Jde přitom o obdobná herní zařízení jako klasické výherní automaty povolované obcemi," řekl Varvařovský. K nezákonnému postupu podle něj došlo patrně v tisícovkách případů.

Možnost obrátit se na vládu je jedním ze zákonných oprávnění, k nimž ombudsman přistupuje v závažných případech, kdy úřad pokračuje v nezákonném jednání, odmítá své pochybení uznat a napravit ho a není jiného nadřízeného orgánu, na nějž by se ochránce mohl obrátit.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) sice nabídl ombudsmanovi osobní jednání, ale z vyrozumění ministra ke stanovisku ochránce, z předchozích jednání mezi ochráncem a ministerstvem i z pokračující praxe ministerstva je podle Varvařovského zřejmé, že ministerstvo financí s právním názorem ochránce nesouhlasí a nehodlá provést opatření k náhradě. Osobní jednání ochránce s ministrem by tedy jen stěží mohlo přinést nějaký posun.

Nejzásadnějším a dlouhodobým pochybení ministerstva je podle Varvařovského skutečnost, že při povolování těchto takzvaných jiných technických herních zařízení v rozporu se zákonným příkazem nepoužilo ustanovení druhé části loterijního zákona platící pro výherní hrací automaty.

Ministerstvo financí tak podle ombudsmana například povolilo jako maximální výši sázky u interaktivních videoloterijních terminálů částku 1000 korun, přestože zákon umožňuje dvě, pět nebo padesát korun. "Maximální hodinovou prohru ministerstvo povolilo 252 000 korun, přestože loterijní zákon připouští 1000, 2000 nebo 10000 korun," dodal ombudsman.

Ministerstvo financí také nerespektovalo zákaz umístění přístrojů na určitých místech, jako je v sousedství škol, kostelů nebo lékařských ordinací a poliklinik. Ombudsman vládním úředníkům zazlívá i skutečnost, že zatímco zákon umožňuje vydat povolení maximálně na jeden rok, ministerstvo vydávalo povolení na deset let a nyní je nově vydává na tři roky

Ministerstvo financí rovněž dlouhodobě nerespektuje právní předpisy vydávané obcemi za účelem regulace hazardu. Přitom obecně závazné vyhlášky obcí vydané na základě ustanovení loterijního zákona přímo dopadají a vždy dopadaly také na provozování těchto "jiných technických herních zařízení" obsluhovaných přímo hráči s možností okamžité výhry a výplaty. Shodný názor s právníky ombudsmana přitom vyslovil rovněž Ústavní soud ve svém nálezu v případě regulace hazardu v Chrastavě na Liberecku nebo v případě Františkových Lázní.

"Dokonce, i kdyby v loterijním zákoně neexistovalo výslovné zmocnění, mohly by obce regulovat tato zařízení již na základě samotného ustanovení zákona o obcích," zdůraznil Varvařovský. Navzdory těmto skutečnostem ministerstvo financí podle ombudsmana masově zasahovalo do ústavního práva obcí na samosprávu tím, že při rozhodování o umístění jednotlivých zařízení ignorovalo vydané vyhlášky obcí.

Podle názoru veřejného ochránce práv je nezákonné každé povolení interaktivního videoloterijního terminálu či obdobného zařízení, které bylo vydáno do území, v němž obec svojí vyhláškou hazard vyloučila.

Ochránce rovněž vytýká ministerstvu, že namísto obcí, které jsou k tomu věcně příslušné, samo povolovalo provozování technických zařízení, která jsou ve skutečnosti výherními hracími přístroji a spadají tak do kompetencí obecních úřadů. "Jedná se o elektromechanickou ruletu a kostky v podobě kompaktních zařízení a takzvané triplexy," vypočítal Varvařovský.

Ministerstvo financí navíc podle ombudsmana svá pochybení neuznává. "Úředníci odmítají možnost nápravy využitím ustanovení paragrafů loterijního zákona, které jim umožňuje již vydaná povolení zrušit nebo změnit," prohlásil ombudsman.

Ministerstvo financí podle mluvčího Ondřeje Jakoba podnět veřejného ochránce "velmi bedlivě prověřilo a na tento podnět rozsáhle písemně odpovědělo včetně odborné argumentace". "Ministerstvo financí rovněž nabídlo na předmětné téma osobní jednání, o které veřejný ochránce neprojevil zájem," řekla agentuře Mediafax Jakob. Jak ministerstvo financí, tak veřejný ochránce práv, podle něj trvají na svých postojích. "Názorový rozpor obou institucí proto vyústil v účast veřejného ochránce na zasedání vlády," uvedl ministerský mluvčí.

Jiří Nováček