Více než 20 tisíc malých a středně velkých firem obdrží začátkem října dopis s výzvou, aby ohlásily výskyt nelegálního softwaru u konkurence. Ve čtvrtek o tom informoval mluvčí protipirátské organizace BSA Jan Hlaváč.
"Reagujeme tak na značný nárůst počtu žádostí o zásah proti firmám, které užívají nelegální software. Obrací se na nás nejčastěji management firem, které si software poctivě kupují a cítí se nekalou hospodářskou soutěží konkurence ohroženi,“ řekl Hlaváč.
Některé firmy se totiž snaží podstatně snížit provozní náklady tím, že do počítačů instalují pirátský software. "Zejména specializované společnosti – například konstruktéři, architekti, designéři či grafici – tak mohou ročně na nákupu legálního softwaru ‚ušetřit‘ až statisíce korun. Dopouštějí se tím nezákonného jednání a získávají neopodstatněnou konkurenční výhodu. Hodláme proti nim tvrdě zakročit,“ varoval Hlaváč.
Počet žádostí o zásah proti nekalé konkurenci meziročně stoupl zhruba o 60 procent. "V minulých letech jsme dostávali tyto žádosti nárazově. Letos jde až o několik desítek oznámení každý měsíc. Trend má navíc vzrůstající tendenci a pravděpodobní souvisí se stupňujícím se konkurenčním bojem vyvolaným hospodářskou krizí,“ řekl Hlaváč. BSA se proto rozhodla poškozeným firmám vyjít vstříc a na problematiku upozornit prostřednictvím říjnové kampaně.
Obavy z neférové konkurence potvrzují i výrobci softwaru, například společnosti Autodesk, Adobe či Corel. "Často se setkáváme s tím, že firma například o patnácti konstruktérech si koupí pouze tři licence a zbytek instalací softwaru provede nelegálně,“ řekl Filip Hvízdal, obchodní manažer společnosti Autodesk, která vyvíjí software pro konstruktéry a designéry.
Manažeři dotyčných firem se snaží téměř vždy s poškozenými výrobci softwaru dohodnout mimosoudně. V případě dohody s výrobci softwaru musí tuzemské firmy počítat se zaplacením vyššího odškodného. Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se letos vyšplhala na 240 tisíc korun. "To je o 20 procent více než v roce 2007, kdy průměrná výše činila 200 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani kompenzace dosahující částek mnoha set tisíc korun. Za nárůstem výše odškodného stojí větší objemy nelegálního softwaru nalezeného při prohlídkách a přísnější postoj poškozených výrobců softwaru,“ řekl Hlaváč.
Uváděné částky odškodnění navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další výdaje vyplývající z trestního či občanského soudního řízení. Pokud se nepodaří dosáhnout mimosoudní dohody, rozhoduje o míře odpovědnosti a výši trestu soud. "Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let,“ uzavřel Hlaváč.
Podle studie analytické společnosti IDC se v Česku nelegálně užívá 38 procent softwaru, což tuzemskému softwarovému odvětví způsobuje ztráty ve výši 3,3 miliardy korun. Za posledních čtrnáct let se podařilo v Česku snížit míru pirátství o 28 procentních bodů a díky tomu patří mezi 30 zemí s nejnižší mírou pirátství. Statistiky zahrnují jak firmy, tak domácnosti.
Autor: Dana Rybáková
Teplota: max. -7°C, min. -17°C
| Policie České republiky | 158 |
| Městská policie | 156 |
| Záchranná služba | 155 |
| Hasičský záchranný sbor ČR | 150 |
| Číslo tísňového volání | 112 |