V roce 2009 byl v ČR největší meziroční růst nezaměstnanosti od roku 1993

Nezaměstnanost v ČR vlivem hospodářské krize neustále stoupá. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) obecná míra nezaměstnanosti za listopad letošního roku meziročně vzrostla o 3,3 procentního bodu oproti listopadu loňského roku.

Růst počtu nezaměstnaných byl očividný už začátkem letošního roku. Obecná míra nezaměstnanosti vzrostla v lednu letošního roku meziměsíčně o 0,8 procentního bodu. Počet nezaměstnaných dosáhl 398 061. V porovnání s lednem roku 2008 se celkový počet nezaměstnaných zvýšil o 33 517. Negativní trend se dotkl všech odvětví, přičemž podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dopadl nejhůře zpracovatelský sektor.

Ani druhé čtvrtletí letošního roku mnoho nadějí nepřineslo – v červnu letošního roku nezaměstnanost meziročně vzrostla o tři procentní body, což znamenalo meziroční zvýšení o 165 675 nezaměstnaných. Nezaměstnanost v ČR ve druhém kvartálu dosáhla osmi procent, což je méně, než byl průměr v zemích EU (8,9 procenta). Nicméně tento údaj zkresluje nezaměstnanost ve Španělsku (18 procent), Lotyšku (17,2 procenta) a Litvě (13,7 procenta). Medián nezaměstnanosti v EU byl 7,8 procenta. Nejnižší nezaměstnaností v EU se podle ČSÚ mohlo pochlubit Nizozemsko se 3,3 procenta.

Třetí kvartál letošního roku rovněž neznamenal oživení zaměstnanosti. Nezaměstnanost v září meziročně vzrostla dokonce o 3,3 procenta. Znamenalo to meziroční nárůst počtu nezaměstnaných o 186 254. Celkový počet nezaměstnaných ve třetím kvartálu dosáhl 500 812. Nejvyšší míra nezaměstnanosti tradičně zůstala u osob se základním vzděláním 25,5 procenta.

Údaje za poslední čtvrtletí dosud nejsou uzavřeny, ale podle údajů MPSV dosáhla míra nezaměstnanosti za listopad 8,6 procenta. Celkově to znamená 508 909 osob bez práce. Tyto údaje potvrzují slova expremiéra Miloše Zemana i ekonoma a publicisty Jana Macháčka, že oživení ekonomiky vyjádřené růstem hrubého domácího produktu nemusí automaticky znamenat nárůst zaměstnanosti. Podle ministra financí Eduarda Janoty je tento trend nebezpečný především proto, že nárůstem nezaměstnanosti dochází k výpadkům příjmů ze sociálního pojištění. To může vést ke zvýšení deficitu důchodového pojištění.

Autor: Jiří Táborský