ČNB tentokrát ponechá sazby beze změny, shodují se analytici

Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve středu jednat o nastavení základních úrokových sazeb. Všichni analytici oslovení agenturou Mediafax se shodují na tom, že dvoutýdenní repo sazba zůstane na stávající úrovni 0,75 procenta.

"ČNB se v poslední době stala trochu méně čitelnou, než tomu bývalo v předchozích letech,“ uvedl pro agenturu Mediafax David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. "Situace je taková, že si dovedu představit další snížení sazeb. Ukazují na to modely ČNB a vstupy, které do nich přicházejí,“ naznačil ekonom. Nicméně bankovní rada podle něj sazby měnit nebude. "Objevují se komentáře, že další snížení už by bylo neúčinné, navíc koruna je slabší, než podle prognózy ČNB. Uvolňování měnové politiky tak probíhá přes kurz a tím pádem klesá motiv dělat to přes sazby,“ dodal Marek.

Petr Dufek, analytik ČSOB, doufá, že tentokrát se žádné překvapení konat nebude. "Nejsou k tomu žádné důvody. Koruna je slabší, inflace vyšší, než prognóza ČNB, navíc základní sazby jsou rekordně nízké. Jakýkoliv další krok centrální banky by se na vývoji ekonomiky už stejně neprojevil,“ míní Dufek.

"Nechce se mi věřit, že by bankovní rady provedla podobné překvapení, jako v květnu,“ připojuje se do řady Vojtěch Benda, analytik společnosti ING. "Indikátory jsou spíše mírně proinflační. Ceny výrobců rostou rychleji, v 1. čtvrtletí nečekaně vzrostla spotřeba domácností, navíc podle předběžných odhadů se dá ve 2. čtvrtletí očekávat svižný růst HDP,“ jmenuje Benda důvody pro ponechání sazeb. Navíc zmínil jeden faktor nejistoty. "Tím je očekávané zvýšení sazeb DPH v příštím roce. Těžko říct, v jaké výši by se to projevilo na inflaci.“ Ve středu podle něj ani žádná zásadní debata neproběhne. "Novou prognózu zveřejní ČNB až na srpnovém jednání,“ připomněl.

"Pokud by ČNB znovu snížila sazby, bylo by to obrovské překvapení,“ netají se Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus. "Tentokrát i z těch komentářů na trhu cítím, že ke snižování není žádný důvod, a pro případné zvýšení tady už vůbec není prostor. Po srpnové prognóze se ale možná změní rétorika ČNB,“ doplnil Hatlapatka.

Žádnou změnu neočekává ani Petr Sklenář, hlavní ekonom společnosti Atlantik FT. "Teď už ČNB ani nemá důvod. Spíš se ukazuje, že ten květnový krok nebyl šťastný. Koruna je výrazně slabší zejména vůči dolaru a to zdražuje dovážené komodity. Teď to spíš vypadá, že zvýšení sazeb přijde dříve, než se původně očekávalo. Dokázal bych si představit dvojí zvýšení po 0,25 procentního bodu už letos na podzim,“ řekl Sklenář.

ČNB na svém posledním měnovém jednání 6. května překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na rekordně nízkou úroveň 0,75 procenta. Pro snížení hlasovali guvernér ČNB Zdeněk Tůma, viceguvernéři Mojmír Hampl a Miroslav Singer a vrchní ředitel Vladimír Tomšík. Vrchní ředitelé Robert Holman a Pavel Řežábek byli pro ponechání základní sazby na jednoprocentní úrovni, Eva Zamrazilová se jednání nezúčastnila.

Od 8. února 2008 ČNB srazila základní úrokovou sazbu z tehdejších 3,75 procenta v osmi krocích o 300 bazických bodů na rekordně nízkou úroveň. K poslednímu zvýšení (o 0,25 p. b.) se odhodlala 7. února 2008.

Repo sazba je základní měnověpolitická úroková sazba ČNB, kterou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím tzv. dvoutýdenních repo tendrů. Diskontní sazba zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení přebytečné likvidity, kterou banky u ČNB uloží přes noc. Lombardní sazba naopak znamená horní mez pro tento pohyb.

Autor: Tomáš Čížek