Česko se loni v žebříčku nejúspěšnějších zemí v lákání investic propadlo na 57. příčku

Česká republika se v loňském roce v žebříčku nejúspěšnějších zemí v lákání zahraničních investic propadla až na 57. příčku, což je nejhorší umístění od roku 1993. Vyplývá to ze zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) zveřejněné ve čtvrtek.

Celkem vloni Česká republika přilákala přímé zahraniční investice za bezmála 52 miliard korun, ve srovnání s rokem 2008 jde o 42procentní propad. Oproti jiným ekonomicky vyspělým zemím světa je to však o dvě procenta lepší výsledek. České firmy naopak do zahraničí investovaly 25,5 miliardy, což z nich dělá 47. nejaktivnější investory.

Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky – svými největšími konkurenty v lákání přímých zahraničních investic – si ovšem Česká republika vedla velmi dobře. Maďarsko skončilo podle UNCTAD v pořadí nejúspěšnějších zemí světa až na posledním 206. místě, Slovensko bylo jen o čtyři příčky lepší. Naproti tomu Polsko se v pořadí nejúspěšnějších zemí světa umístilo na 27. místě.

Celkový objem přímých zahraničních investic dosáhl v roce 2009 hodnoty 1,1 trilionu amerických dolarů (zhruba 21,5 trilionu korun) – tedy poloviny toho, co v roce 2007. Letošní rok by pak měl přinést velmi mírné oživení. UNCTAD předpovídá, že globální investice dosáhnou 1,2 trilionu dolarů (23,5 trilionu korun). V roce 2011 to bude 1,3 až 1,5 trilionu (25,5 až 29,4 trilionu korun), návrat k předkrizovým hodnotám by mohl přinést až rok 2012, kdy UNCTAD očekává investice dosahující až dvou trilionů dolarů (39,2 trilionu korun). "Tyto předpovědi jsou však zatížené riziky a nejistotou včetně nebezpečí vyplývajícího z velmi křehkého oživení světové ekonomiky," varuje však zpráva.

"Celosvětové přímé zahraniční investice poklesly v roce 2008 o 16 procent, vloni pak dokonce o 37 procent. Velmi opatrnou změnu k lepšímu by měl podle UNCTAD po dvou letech propadu přinést až letošní rok. Stabilní výsledky potvrzují i předběžné statistiky agentury CzechInvest pro první pololetí letošního roku," prohlásila Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest.

Přímé investice vloni poklesly do všech odvětví ekonomiky – do služeb, do zpracovatelského průmyslu i do primárního sektoru. V roce 2009 klesly i dříve odolné investice do farmaceutického nebo do potravinářského průmyslu. Výjimkou, kde investice naopak stouply, byly jen obory distribuce elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, ale také elektronika a telekomunikace.

Přes všeobecný pokles investic se Česká republika objevila na seznamu 108 největších světových fúzí a akvizic roku 2009, a to díky rozhodnutí francouzské farmaceutické společnosti Sanofi-Aventis převzít českou Zentivu. Obchod v hodnotě dvou miliard dolarů (39,2 miliardy korun) byl podle UNCTAD 50. největší fúzí a akvizicí uplynulého roku.

Letošní zpráva o světových investicích se tematicky zaměřila na investice do projektů s nízkými emisemi CO2. V oblasti energetiky pak UNCTAD zmiňuje také projekt české společnosti ČEZ na stavbu obří větrné elektrárny v Rumunsku v hodnotě přes 1,6 miliardy dolarů (31,3 miliardy korun).

Opatrné oživení světového hospodářství aktuálně táhnou podle UNCTAD především rozvíjející se ekonomiky. Ty poprvé v historii přilákaly bezmála 50 procent světových přímých zahraničních investic. I když i tyto země zasáhl po šesti letech nepřetržitého růstu propad přímých zahraničních investic, zpomalení o 27 procent bylo výrazně nižší než u rozvinutých ekonomik. Mezi šesti největšími příjemci zahraničních investic tak jsou tři země z kategorie rozvíjející se a tranzitivních ekonomik – Čína, Hongkong a Rusko.

V investicích do zahraničí zůstávají dlouhodobě na vrcholu Spojené státy následované Francií. V roce 2009 si třetí a čtvrtou příčku prohodilo Německo s Japonskem. Další tři pozice ovšem už patří Hongkongu, Číně a Rusku. Indie zůstala těsně za nejlepší dvacítkou největších investorů do zahraničí na 21. pozici. Podle UNCTAD tak neustále roste význam rozvíjející se a tranzitivních ekonomik nejen jako destinace pro zahraniční investice, ale především i jako jejich zdroje.

Zdroj: UNCTAD

Autor: Filip Sušanka