ČNB: Bankovní sektor zůstává vůči potenciálním negativním šokům odolný

Výsledky nových zátěžových testů bankovního sektoru v ČR potvrzují, že bankovní sektor zůstává odolný vůči potenciálním negativním šokům. V pondělí to na svých stránkách uvedla Česká národní banka (ČNB).

Kapitálová vybavenost celého odvětví by podle ČNB zůstala nad regulatorním minimem osmi procent i v extrémním a velmi nepravděpodobném scénáři. Ten kombinuje zhoršení vývoje ekonomiky a pokles hodnoty expozic českého bankovního sektoru vůči zadluženým zemím jižní části EU o 50 procent.

Česká národní banka pravidelně hodnotí prostřednictvím zátěžových testů dopady výrazně nepříznivých a málo pravděpodobných scénářů budoucího vývoje ekonomiky na odolnost domácího bankovního sektoru. Tento dokument prezentuje výsledky srpnových zátěžových testů, které byly provedeny na datech k 30. červnu 2010 a zaměřují se na horizont následujících dvou let.

Při hodnocení odolnosti byl testován dopad budoucího ekonomického vývoje reprezentovaného jedním základním a jedním zátěžovým scénářem na vybrané proměnné charakterizující zdraví bankovního sektoru. Základní scénář předpokládá pozvolný růst ekonomiky, postupný růst inflace k inflačnímu cíli, mírné zhodnocování měnového kurzu a stabilitu krátkodobých úrokových sazeb s jejich pozvolným růstem od druhé poloviny roku 2011.

Zátěžový scénář „Dluhová krize“ zachycuje kombinaci slabé ekonomické aktivity v ČR i v zahraničí (recese ve tvaru W) s nepříznivým vývojem na finančních trzích. Obavy ohledně udržitelnosti veřejných financí vyvolají růst výnosů vládních dluhopisů ČR a rychlé oslabování koruny. To způsobí nárůst inflačních tlaků, na které bude měnová politika reagovat zvýšením krátkodobých úrokových sazeb. Současně se předpokládá krize na trzích vládních dluhopisů zemí jižní části EU, která zapříčiní pokles hodnoty expozic českého bankovního sektoru vůči zmíněným zemím o 50 procent. Tento scénář je považován za velmi extrémní a výrazně nepravděpodobný.

V nepříznivém scénáři „Dluhová krize“ se nárůst úvěrů v selhání projevuje poměrně vysokými ztrátami ze znehodnocení úvěrů. K tomu se přidávají nejen ztráty zapříčiněné poklesem cen držených vládních dluhopisů ČR, ale též ztráty z expozic vůči zadluženým zemím jižní části EU. Zatímco základní scénář předpokládá tvorbu provozního zisku pro následující období zhruba na úrovni minulého roku, pro zátěžový scénář „Dluhová krize“ je odhad provozních zisků řádově o 30 procent nižší. Některé banky se tak v případě zátěžového scénáře mohou dostat do situace výsledné ztráty z hospodaření, což má okamžitý vliv na pokles regulatorního kapitálu.

Autor: Tomáš Čížek