Část firmy OP Prostějov by se mohla prodat metodou jídelního lístku

Životaschopná část zadlužené firmy Oděvní podnik (OP) Prostějov by se podle návhu zvláštního insolvenčního správce Jiřího Kocvrlicha mohla prodat metodou "jídelního lístku". Agentura Mediafax to v úterý zjistila z návrhu správce, který zveřejnila internetová verze insolvenčního rejstříku.

Správci se nepozdává návrh poradenské společnosti TPA Horwath, která chce životaschopné části firmy, tedy měřenky (obleky na míru) a podnikové prodejny, prodat ve dvou na sobě nezávislých výběrových řízeních. TPA Horwath například navrhuje prodej měřenek bez budov, kde se vyrábějí. "Nutným výsledkem takto vymezeného předmětu prodeje bude to, že do výběrového řízení na měřenky se přihlásí jen velmi úzký okruh zájemců," sdělil Kocvrlich.

Podle správce mu tento návrh podporovaný dominantním věřitelem Českou spořitelnou asociuje předkonkurzní pokusy za nevýhodných podmínek vyvést měřenky z Oděvního podniku a veřejné zakázky, které bývají šity na míru předem vybranému účastníkovi.

"I v tomto případě jsou podmínky výběrového řízení dle mého odborného názoru postaveny tak, že nabídku může dát jen jeden, či několik málo subjektů," sdělil správce.

Kupec by měl navíc i dostat i hotovost na účtech a v pokladně OP včetně nabývaných dceřiných společností. "Není mi zřejmé, proč by tato hotovost, která by měla být použita na uspokojení všech konkurzních věřitelů, měla být ponechána jako dárek nabyvateli měřenek," upozornil zvláštní správce.

Navrhuje tak, aby soud návrh firmy TPA Horwath vrátil k přepracování. Sám pak navrhuje, aby se životaschopné měřenky prodaly metodou jídelního lístku. V praxi by to vypadalo tak, že by se měřenky prodaly ve výběrovém řízení jako část podniku, a to navíc s dalšími určitými aktivy, které by si eventuelně zájemce vybral jako na jídelním lístku.

Oděvní podnik je v insolvenčním řízení od 18. ledna, kdy návrh na úpadek podala firma sama. Krajský soud v Brně o jejím úpadku rozhodl přesně po týdnu, insolvenčním správcem jmenoval brněnského advokáta Jaroslava Svobodu. Soudu se přihlásilo celkem 230 věřitelů. Věřitelé původně upřednostnili reorganizaci firmy, kterou potvrdil i soud, reorganizační plán však nikdo nepředložil. Proto soud poslal firmu 3. května do konkurzu.

Závazky Oděvního podniku přesáhly 1,6 miliardy korun, z toho 1,3 miliardy původně připadalo na trojici bank (Česká spořitelna, Raiffeisenbank a Citibank). Pohledávku Raiffeisenbanky však v květnu koupila pražská společnost Pyrghos Lefkos, po spořitelně se stala druhým největším věřitelem.

Majetek Oděvního podniku tvoří především výrobní areály, a to v Prostějově, Jeseníku, Ostravě, Uherském Hradišti, Konici, Lošticích, Uherském Ostrohu, Brodku u Prostějova a Drahanech. Firma má i skladové prostory v Prostějově a Olomouci, vlastní i rekreační objekty ve Svatouchu na Chrudimsku, v Prostějově a v Mostkovicích.

Prostějovský Oděvní podnik ještě před dvěma lety zaměstnával kolem 3800 lidí, na začátku září to bylo už jen 490. V roce 2009 hospodařil podle neauditovaných výsledků se ztrátou 363 milionů korun proti ztrátě 1,085 miliardy korun o rok dříve. Loni utržil 1,13 miliardy korun, což bylo meziročně o 42 procent méně než v předchozím roce.

Autor: Libor Popela