Česká ekonomika si ve 4. čtvrtletí meziročně polepšila o 2,9 procenta

Podle předběžného odhadu vzrostl český HDP ve 4. čtvrtletí mezikvartálně o 0,5 procenta, meziročně o 2,9 procenta, v úterý o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s tržním konsenzem agentury Reuters (+0,8 %, resp. +3,2 %) se jedná o mírné zklamání.

Ve 4. čtvrtletí loňského roku vzrostl podle předběžného odhadu hrubý domácí produkt proti stejnému čtvrtletí roku 2009 o 2,9 procenta (v reálném vyjádření a po očištění o sezonní vlivy a nestejný počet pracovních dní). Ve srovnatelných cenách dosáhl téměř 99 procent úrovně vrcholu konjunktury z 3. čtvrtletí roku 2008.

Pozitivní meziroční i mezičtvrtletní vývoj byl ovlivněn hlavně rostoucí výkonností průmyslových odvětví, zejména výroby dopravních prostředků, strojírenství a výroby elektrických strojů. Pokračující pokles hrubé přidané hodnoty zaznamenala stejně jako v předchozích čtvrtletích odvětví stavebnictví a zemědělství. Bez korekce o vliv rozdílného počtu pracovních dní vzrostl ve 4. čtvrtletí HDP meziročně o 3,2 procenta.

Za celý loňský rok HDP meziročně vzrostl o 2,3 procenta. To je nepatrně nižší číslo, než očekávala prognóza České národní banky (+2,4 %) a ministerstva financí (+2,5 %). Upřesněné údaje zveřejní ČSÚ v pátek 11. března.

Meziroční růst ekonomiky byl zejména ve druhé polovině roku zajišťován postupně rostoucí výkonností průmyslových odvětví a tržních služeb. Ekonomické oživení v zemích hlavních obchodních partnerů působilo pozitivně v tradičních exportně orientovaných odvětvích, v chemickém a gumárenském průmyslu, strojírenství a kovovýrobě, výrobě dopravních prostředků a elektrických strojů. Naopak snížení tvorby hrubé přidané hodnoty postihlo v důsledku poklesu objemu zakázek a poptávky po nových bytech stavebnictví a ve druhé polovině roku vlivem nepříznivých klimatických podmínek také zemědělství. Vývoj HDP byl negativně poznamenán také redukcí rozpočtových výdajů organizací sektoru vládních institucí, která se výrazněji promítla do jejich hospodaření ve druhém pololetí.

Na velikost jednotlivých složek poptávky po výrobcích a službách působily zejména růst zahraniční poptávky a s tím související zvyšování podnikových zásob, úsporná opatření směřující k redukci rozpočtových schodků a deficitu sektoru vládních institucí, změna struktury výdajů domácností související s vývojem jejich disponibilních důchodů a s úpravou snížené sazby DPH, ukončení možnosti zrychleného odepisování dopravních prostředků k 30. červnu, nepříznivé klimatické podmínky pro zemědělství v letních měsících a rozvoj fotovoltaické energetiky.

Autor: Tomáš Čížek