Výdaje na zdravotní benefity rostly v Česku méně než v ostatních zemích

Náklady evropských zaměstnavatelů na zdravotní benefity v loňském roce vzrostly o 3,3 procenta, v Česku o pouhých 1,8 procent. Vyplývá to z průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila společnost Mercer.

"Růst nákladů pro zaměstnavatele byl především způsoben všeobecným růstem cen zdravotnických služeb, vyšším využitím zdravotních benefitů zaměstnanci, stárnutím populace a zvyšující se složitostí zdravotnických postupů, což se odráží v celkové ceně zdravotních benefitů," uvedl Jakub Musil ze společnosti Mercer.

Průzkum dále ukázal, že v mnoha zemích rostly náklady na zdravotní benefity více než mzdy nebo míra inflace. Největší nárůst nákladů v tomto ohledu zaznamenali zaměstnavatelé ve Velké Británii, kde se jejich výdaje zvýšily o 4,9 procenta. Pro srovnání, v České republice tyto výdaje zaměstnavatelům vzrostly jen o 1,8 procenta, tedy výrazně méně, než je evropský průměr.

Tyto rozdíly jsou podle Merceru dány zejména rozdílnými systémy zdravotního pojištění.

"Zaměstnavatelé v zemích, kde je zdravotnictví financováno především z daní, zaznamenali zvýšení nákladů na zdravotní benefity v průměru o 3,7 procent. V zemích financujících své zdravotnictví především prostřednictvím zdravotního pojištění byl růst nákladů nižší, v průměru 2,9 procent," vysvětlil Musil.

Největší nárůst nákladů tak vykázala zmiňovaná Velká Británie a Irsko (v obou případech 4,9 procent), následovalo Portugalsko (4,1 procent) a Nizozemí (3,7 procent). Na druhé straně nejnižší nárůst nákladů byl u zaměstnavatelů z Německa a České republiky (1,7 respektive 1,8 procent).

"Německo a Česká republika mají relativně štědrý systém veřejného zdravotnictví. Zaměstnavatelé tedy raději poskytují zaměstnancům volnočasové benefity a programy zaměřené na prevenci než programy zaměřené na léčbu," dodal Musil.

V jednotlivých zemích byl nárůst nákladů způsoben různými příčinami. V Irsku, Polsku, Velké Británii a Španělsku byl růst způsoben především celkovým růstem cen ve zdravotnictví, jinde to způsobily legislativní změny.

"Zajímavé je, že v současné době, kdy je tlak na pokles nákladů, většina zaměstnavatelů (72%) nevyžaduje spoluúčast zaměstnanců na krytí programu zdravotní péče," zamýšlí se Musil. Průzkum dále odhalil, že důvody, proč zaměstnavatelé netrvají na vyšší spoluúčasti zaměstnanců, jsou v zásadě tři.

Prvním je snaha přilákat a udržet si kvalitní pracovníky (73 procent zaměstnavatelů), druhým důvodem je snížení zdravotních rizik zaměstnanců (63 procent) a třetím je snaha zlepšit produktivitu pracovního výkonu (53 procent).

Průzkum uskutečnila společnost v roce 2010 mezi zaměstnavateli z deseti evropských zemí.

Autor: Martina Týblová