Rozsah katastrofy vyvolává skepsi mezi ekonomy

Nové informace o rozsahu katastrofy, která v pátek postihla Japonsko, začínají vyvolávat skepsi ohledně toho, jak rychle dokáže země přírodní pohromu překonat. Informovala o tom v neděli agentura Reuters.

Původně se ekonomové domnívali, že katastrofa sice bude mít dopad na finanční trh v Japonsku, na cenu akcí, případně na kurz japonského jenu, ovšem pouze z krátkodobého hlediska. V posledních hodinách však začínají být komentáře ekonomů stále opatrnější, za čímž stojí příval informací o rozsahu devastace, která postihla hlavně severojaponský ostrov Honšú.

Japonsku se podařilo úspěšně překonat obrovskou přírodní katastrofu, která v roce 1995 postihla klíčové přístavní město Kobe. A v hodnocení současné situace většina ekonomů vycházela právě ze zkušeností po tomto zemětřesení. Nejnovější katastrofa spojená s mamutí vlnou tsunami se však odehrála v situaci, kdy je japonská ekonomika mnohem slabší, než byla v roce 1995.

Japonsko totiž tíží největší veřejný dluh mezi rozvinutými zeměmi světa. Dosahuje dvojnásobku hrubého domácího produktu země, který činí pět bilionů dolarů (88,5 bilionu korun).

Japonský premiér Naoto Kan navíc již označil páteční zemětřesení za největší katastrofu, které země čelila od druhé světové války. Podle informací místních médií by mohl počet obětí pohromy dosáhnout až 10 tisíc, téměř dva miliony domácností jsou bez proudu a 1,4 milionu bez pitné vody. Země navíc čelí hrozbě jaderné katastrofy.

ČTĚTE VÍCE:
Japonci čelí nejhorší krizi od druhé světové války, říká premiér Kan

"Je tu tolik nejistých faktorů, jako počet obětí a pohřešovaných, že nedokážu říct, jak velké dopady to bude mít a jaký to bude mít nakonec dopad na celkový ekonomický růst," řekl Kyjohei Morita, hlavní ekonom japonské pobočky banky Barclays Capital.

Většina ekonomů se dosud domnívala, že se katastrofa projeví ekonomickým zpomalením v druhém čtvrtletí, v dalších kvartálech by ovšem rekonstrukční práce měly ekonomický růst opět nastartovat. Nehoda v jaderné elektrárně Fukušima, kterou vlastní společnost Tokyo Electric Power Co (Tepco) však dodala situaci zcela novou dimenzi. Úřady již evakuovaly nejméně 140 tisíc lidí z okolí elektrárny a snaží se dostat opět pod kontrolu problémový reaktor, který již nyní představuje největší jadernou katastrofu od výbuchu atomové elektrárny v Černobylu v roce 1986.

ČTĚTE VÍCE:
Palivové tyče v jaderné elektrárně Fukušima I se částečně roztavily

"Od konce studené války se mě ještě nikdo neptal na ekonomické dopady jaderného výbuchu v hustě obydlené oblasti v moderní průmyslové ekonomice," prohlásil hlavní ekonom společnosti High Frequency Economics Carl Weinberg.

Japonsko čelilo ekonomickým potížím již před samotnou katastrofou. Hrubý domácí produkt země klesl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně o 1,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Reuters ještě před zemětřesením očekávali, že HDP Japonska stoupne v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 procenta. Mnozí ekonomové sice tvrdili, že hospodářství země sice v prvním čtvrtletí růst nezaznamená, nicméně by se k němu mělo dostat do konce tohoto roku.

Hlavní ekonom společnosti Nomura Securities v Tokiu Takašide Kiuči prohlásil, že ekonomika Japonska bude zasažena více, než po katastrofě v Kobe. Podle něj by mohla být výroba v postižených oblastech "zastavena na mnohem delší dobu, než v případě Kobe. Bude to o několik měsíců," řekl Kiuči s tím, že podle něj ale japonská ekonomika rozhodně nezkolabuje.

Z celosvětového hlediska je Japonsko jedním z hlavních motorů ekonomického růstu. Katastrofa, která zemi postihla, však pro ostatní země znamená podle ekonomů menší riziko, než například rostoucí ceny ropy kvůli vývoji v severní Africe a na Blízkém východě.

"Globální ekonomika bude v pořádku," prohlásil Stephen Stanley, hlavní ekonom společnosti Pierpont Securities.

Autor: David Vandrovec