Analytici: Výprodeje na finančních trzích reflektují slabší ekonomický výhled

Podle analytiků výprodeje na finančních trzích reflektují slabší ekonomický výhled. Oslovení experti to v pátek sdělili agentuře Mediafax.

Hlavní rozbuškou pro největší vlnu výprodejů od konce roku 2008 bylo podle portfolio manažera společnosti Conseq Investment Management Michala Stupavského už zveřejnění údajů o růstu americké ekonomiky minulý pátek. Růst amerického HDP byl totiž výrazně nižší, než analytici očekávali.

Akciové indexy padají už od minulé středy 27. července. Index globálních akciových trhů MSCI World přitom až do pátečního poledne odepisoval kolem deseti procent. "Co se najednou změnilo, že finanční trhy zachvátila největší vlna výprodejů od konce roku 2008? Podle mého názoru bylo hlavní rozbuškou číslo o růstu americké ekonomiky minulý pátek. Růst amerického hrubého domácího produktu (HDP) byl ve druhém čtvrtletí oproti odhadu analytiků slabší, přičemž zásadní negativní informací byla výrazná negativní revize o růstu HDP za poslední kvartál loňského a první kvartál letošního roku. Například růst v letošním prvním čtvrtletí byl revidován z 1,9 na pouhých 0,4 procenta. Růst americké ekonomiky tak byl za posledních devět měsíců mnohem slabší, než se dosud předpokládalo," uvedl analytik Stupavský.

Celkově podle něj jde říci, že se ekonomická situace a nálada na obou stranách Atlantiku za poslední týden výrazně zhoršila. "Zpomalení hospodářského růstu bude o něco větší, než se doposud předpokládalo. Dobré korporátní výsledky a vcelku atraktivní ocenění akciových trhů tak šlo v posledních dnech na druhou kolej, na první místo se totiž dostal negativní tržní sentiment a růst rizikové averze. Dlužno dodat, že nižší očekávané tempo růstu světové ekonomiky se projeví v nižších odhadech korporátních zisků, což korekci cen akcií ospravedlňuje. Na druhou stranu jsou valuace neboli ocenění globálních akciových trhů z historického hlediska poměrně atraktivní, což může pro investory se střednědobých až dlouhodobým horizontem představovat zajímavou investiční příležitost," odhadl analytik společnosti Conseq Investment Management.

Podle Václava Frančeho z týmu ekonomického výzkumu Raiffeisenbank za vlnou výprodejů, které jsou největší od prosince 2008, může několik faktorů včetně zklamání nad politikou Evropské centrální banky (ECB). Podle agentury Reuters se od počátku týdne "vypařilo" ze světových akciových trhů 2,5 bilionu amerických dolarů.

"Takto masivní výprodeje na akciových trzích byly naposledy k vidění v prosinci 2008. Těžko říci, co za takto masivním výprodejem stojí. Zřejmě se jedná o souhru několika faktorů, nedávný špatný výsledek indexu ISM, který poklesl na 50,9 bodu, tedy jen těsně se udržel v pásmu expanze, přičemž se očekávala jen lehká korekce na 55 bodů., či zklamání trhů nad politikou ECB, která místo, aby nakupovala dluhopisy Itálie a Španělska, tak nakupuje dluhopisy Irska a Portugalska," soudí Franče.

"Černý čtvrtek", jak označila situaci na finančních trzích některá média, nebyl poslední. Alespoň podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové. Jak sdělila, pokles akciových burz, pokles cen státních dluhopisů a zatuhnutí mezibankovní likvidity v podobě navýšení rozdílu nákup-prodej u mezibankovních úrokových sazeb – to vše jsou jevy trvající již týdny. "Není tedy přesné hovořit o tom, že ve čtvrtek večer během amerického obchodování došlo k náhlému propadu. V realitě došlo jen ke zrychlení dlouhodobějšího trendu," uvedla ředitelka.

Podle ní jsou nyní podstatné dvě otázky, a to: Mohou turbulence na finančním trhu pokračovat? A zadruhé – je to začátek hospodářské krize? "Pokud jde o finanční trh, extrémně silné propady nemohou mít z čistě technických důvodů příliš dlouhého trvání. Takže krátkodobě, během následujícího týdne, čekáme stabilizaci a dokonce lehkou korekci. Neboli malý globální růst akcií, mírné posílení eura," uvedla Šichtařová.

"Ovšem cenové bubliny na trzích přetrvávají. Stav Evropy je stále horší než stav USA, takže kurz dolaru k euru dál zůstane enormně rozkolísaný a posilování dolaru bude převažovat. Strach z krize bude znamenat strach ze zhoršení hospodářských výsledků společností a tedy další pokles akcií. Podobně dál porostou výnosy jihoevropských dluhopisů a Itálie, Španělsko a Portugalsko se budou ještě více blížit bankrotu. Neboli včerejší černý čtvrtek se zřejmě, byť v jiném měřítku, bude během dalšího měsíce ještě několikrát opakovat," dodala.

Pokud jde o druhou otázku, podle Šichtařové neměla hospodářská krize z let 2008-9 ten očistný účinek, který by krize měla mít. "Bohužel druhou krizi doslova a do písmene přivolaly vlády a centrální banky, které první krizi řešily naprosto chybně zvýšením výdajů do ekonomiky. Nebýt jejich aktivity, druhá krize by nyní nepřicházela. Otázka nezní, zda ekonomika zpomalí. Otázka zní, jak moc zpomalí. Tedy zda se bude opakovat vysloveně recese, anebo přijde jen zpomalení růstu. Prozatím nemáme důvod čekat hned recesi, ale zpomalení je jisté. Ostatně i domácí statistiky z průmyslu či maloobchodu jej již potvrzují," dodala Šichtařová.

Jak sdělil analytik Patria Finance David Marek, současný pád finančních trhů je reakcí na kombinaci tří faktorů. Podle něj jde o reakci na nepřesvědčivé řešení dluhové krize v eurozóně a veřejných financí v USA, série dat naznačujících opětovné zhoršení ekonomické situace a sterilita hospodářské politiky v obou centrech globální ekonomiky.

"V potaz je ale také potřeba vzít, že ceny akcií a hodnoty akciových indexů nemusí v konkrétním okamžiku odrážet pouze fundamentální ekonomické a firemní informace, ale také sentiment investorů," uvedl Marek.

Podle něj další vývoj bude záležet na tom, zda se znovu začnou objevovat příznivá ekonomická data, nebo zda bude pokračovat série negativních čísel. "Do dění by mohly zasáhnout také autority hospodářské politiky v USA či eurozóně, nicméně nyní jsou jejich možnosti poměrně omezené," doplnil analytik.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška nejhorší scénáře v ekonomice nastat nemusejí, pravda se ukáže do konce září. "Do negativní nálady na finančních trzích se promítá kombinace nepříznivých zpráv z ekonomiky, které si investoři překládají jako riziko propadu globální ekonomiky do recese, a nepřesvědčivých kroků vlád k řešení dluhové krize," vysvětlil Sobíšek.

Dluhová krize podle něj samozřejmě nejvíce ovlivňuje Evropu, ale politické šarvátky v USA kolem zvýšení dluhového limitu zapůsobily na trhy podobně.

"Jak už bývá v podobných situacích zvykem, nejvíce se vyprodávají rizikovější, tedy cyklické akciové tituly, zatímco podniky uspokojující každodenní potřeby domácností, tedy výrobci energií, potravin, zaznamenávají mírnější propady," uvedl analytik.

Jaká dále uvedl, do jaké míry mají trhy při svých obavách o zdraví ekonomiky pravdu, to se ukáže do konce září. "Zatím si myslím, že nejhorší scénáře nemusejí nastat," dodal Sobíšek.

Autor: Libor Popela, Filip Sušanka