Za krizi Evropy může její hospodaření, nikoli Řecko, tvrdí prezident Klaus

Za narůstající krizí eurozóny může způsob hospodaření Evropy, nikoli Řecko, které je pouze nejviditelnějším případem tohoto problému. Ve středu to uvedl prezident Václav Klaus v souvislosti s návrhem řecké vlády vyhlásit referendum o přijetí finanční pomoci.

Ačkoliv je Řecko stále více zmiňováno jako země, která stojí za nynějšími problémy a krizí eurozóny, Klaus s tímto tvrzením nesouhlasí a připomněl, že země do eurozóny sice "svévolně vstoupila, ale zároveň ji tam někdo přijal".

Stejně vidí prezident i problém kolem extrémního zadlužení této jihovýchodní země Evropy. "Není pravdou jenom to, že si Řecko nadměrně a nezodpovědně půjčovalo, stejně tak je druhou stranou téže mince, že Řecku někdo nadměrně a zcela nezodpovědně půjčoval a tyto věci je třeba mít na paměti. Proto já za dnešní evropskou krizí, ani tu v užším slova smyslu dluhovou krizí eurozóny, nevidím Řecko," prohlásil.

Vinu za současnou dluhovou krizí nese podle Klause Evropa ve svém způsobu hospodaření. "Ve svém způsobu, jak se rozhodla žít na své poměry a Řecko je prostě nejviditelnějším případem tohoto problému," konstatoval.

ČTĚTE TAKÉ:
Braňte Česko před globalizací a EU, vyzval vojáky Klaus

Záměr uspořádat referendum k přijetí záchranného balíčku oznámil v pondělí řecký premiér Jorgos Papandreu. V úterý na to reagovaly evropské akcie poklesem. Zároveň tím řecká vláda vyvolala obavy o záchranu eura.

Záchranný balíček pro Řecko schválila eurozóna minulý týden ve čtvrtek. Předluženému Řecku má poslat na pomoc 130 miliard eur (3,2 bilionu korun) a z 50 procent má dojít k odepsání řeckého dluhu. To znamená, že Řecku mají být seškrtány dluhy za 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Průzkumy ukazují, že Řekové by unijní plán v referendu odmítli. Ze sond vyplývá, že by proti němu hlasovalo 60 procent Řeků.

Obyvatelé země se obávají, že země by přijetím plánu ztratila možnost rozhodovat o své hospodářské politice.

Autor: Tomáš Paták, Pavel Jégl