Tři pětiny Čechů mají problém vyjít s příjmem

Tři pětiny (60 procent) Čechů a jejich domácností mají problém vyjít se současnou výší příjmu, ve velmi obtížné finanční situaci se v loňském roce ocitla třetina (34 procent) českých občanů. Vyplývá to z říjnového šetření CVVM zveřejněného v pondělí.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo, jak lidé vnímají současnou ekonomickou situaci svých domácností. Pro 37 procent z dotazovaných je to "spíše obtížné", pro 14 procent "obtížné" a pro devět procent dokonce "velmi obtížné". Na druhé straně necelým dvěma pětinám (38 procent) nedělá hospodaření s příjmy podle vlastního vyjádření větší problém – pro 28 procent osob je to "spíše snadné", pro dalších devět procent "snadné" a pro jedno procento "velmi snadné".

Oproti minulému šetření z října 2010 se situace nepatrně zlepšila, když podíl lidí prohlašujících hospodaření s příjmy za více či méně "snadné" vzrostl o čtyři procentní body.

Problémy s hospodařením s příjmy deklarují častěji lidé se středním vzděláním bez maturity, nezaměstnaní, lidé pracující v nekvalifikovaných dělnických profesích, potenciální voliči KSČM, případně ti, kteří by k volbám nešli, a dotázaní označující svou životní úroveň za špatnou nebo za "ani dobrou, ani špatnou". Naopak bez potíží hospodaří se svými příjmy především podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, vysokoškoláci, voliči ODS či TOP 09 a osoby hovořící o své životní úrovni jako o dobré.

Více než třetina (34 procent) Čechů se navíc v průběhu minulého roku ocitla ve velmi obtížné finanční situaci. Naopak přibližně tři pětiny (61 procent) tuto zkušenost nemají a pět procent lidí se nedokázalo vyjádřit. Výsledky aktuálního šetření ve srovnání s předešlým výzkumem v tomto ohledu nepřinesly žádné statisticky významné změny.

S tíživou finanční situací se podle obdržených odpovědí potýkali častěji dotázaní se středoškolským vzděláním bez maturity, nezaměstnaní, lidé pracující v dělnických profesích a ti, kteří by nevolili žádnou stranu. Velice často tuto odpověď, že se v uplynulém roce dostali do velmi obtížné finanční situace, uváděli respondenti, kteří životní úroveň svojí domácnosti hodnotí jako špatnou. Opačnou situaci šetření zaregistrovalo mezi absolventy vysokých škol, dotázanými s dobrou životní úrovní, studenty, podnikateli a živnostníky, vysoce kvalifikovanými odbornými nebo vedoucími pracovníky a nižšími odbornými pracovníky.

Třípětinová většina (60 procent) českých občanů považuje svoji domácnost za "ani bohatou, ani chudou". Podíl osob, který se vyjadřuje o svých domácnostech jako chudých, pak převládá nad těmi, kdo uvádějí opak. Více než čtvrtina lidí se domnívá, že jejich domácnost je spíše chudá (26 procent), sedm procent respondentů ji označuje za velmi chudou. Na druhé straně jako spíše bohatou vidí svou domácnost pouze šest procent dotázaných a podíl občanů označujících ji za velmi bohatou nedosahuje ani jednoho procenta.

Jako chudou vidí svou domácnost častěji dotázaní se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity, nepracující důchodci, nezaměstnaní, nekvalifikovaní dělníci, stoupenci KSČM nebo nevoliči, lidé deklarující špatnou životní úroveň své domácnosti a samozřejmě i osoby, které podle svých vyjádření obtížně hospodaří s příjmy. Opačný pohled na situaci svých domácností mají spíše mladí lidé ve věku 15 až 19 let, studenti, podnikatelé a ostatní samostatně činní, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, maturanti a vysokoškoláci, voliči ODS nebo TOP 09, lidé označující svou životní úroveň za dobrou, popřípadě ti, kdo snadno vycházejí se svým příjmem.

Z průzkumu také vyplynulo, že příjem velké většiny domácností (91 procent) umožňuje uspokojovat základní potřeby (jídlo, oblečení, běžné potřeby). Problém s financováním i jenom základních potřeb má asi devět procent dotázaných. Příjem domácností už méně stačí na financování koníčků a zájmů jejich členů, i když i zde podíl těch, kteří v tomto ohledu nepociťují nedostatek, převažuje (57 procent ano, 41 procent ne). Příjem domácností však už ve většině případů spíše či rozhodně neumožňuje spořit (34 procent ano, 62 procent ne), podporovat děti či rodiče (25 procent ano, 56 procent ne) nebo nakupovat kvalitnější či zdravější potraviny (33 procent ano, 59 procent ne).

Autor: Filip Sušanka