Sociální demokracie i odbory kritizují vládu za stagnaci úrovně minimální mzdy

Rozhodnutí vlády zachovat minimální mzdu na úrovni 8000 korun i pro příští rok ve čtvrtek odsoudili předseda ČSSD Bohuslav Sobotka i šéf Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek. Nečasův kabinet měl přitom ve středu na výběr mezi zvýšením měsíční minimální mzdy o 400 nebo 500 korun.

"ČSSD zásadně nesouhlasí s tím, že pravicové vlády opakovaně odmítají valorizovat minimální mzdu a zcela tak devalvují její sociální a ekonomickou roli v naší společnosti," horoval Sobotka. Připomněl přitom, že tento parametr se naposledy zvýšil v lednu 2007, tedy před pěti lety.

"Vláda zbytečně vyhověla tlaku zaměstnavatelů, aby se nezvedala minimální mzda. Neustále se zaklíná ekonomickou situací, přitom ale podvazuje růst ekonomiky například zvyšováním DPH," zmínil Dufek, aby si přisadil: "Tato vláda neustále mění neustále svá prohlášení a lže." Reagoval tak na fakt, že růst minimální mzdy od roku 2012 byl s odbory i zaměstnavateli předjednaný na tripartitě.

Vládní verdikt nad minimální mzdou neuvítala ani největší odborová centrála, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). "Vláda tímto zpochybnila i svůj příslib bojovat proti daňovým únikům a proti snižování daňových příjmů," poznamenal místopředseda ČMKOS Václav Pícl s tím, že centrála bude požadovat, aby se projednávání minimální mzdy vrátilo na tripartitu.

"Zvýšení minimální mzdy je současně i nástroj omezující nekalou konkurenci firem, které obcházejí pravidla odměňování tím, že oficiálně vyplácejí svým zaměstnancům pouze minimální mzdu a zbývající část mzdy doplácejí načerno," vyjmenoval Pícl další důvody pro její zvýšení.

Podle šéfa ČSSD se Nečasova vláda svým rozhodnutím "vysmála všem lidem, kteří dávají přednost hůře placené práci před pobíráním sociálních dávek". Sobotka jako někdejší ministr financí uvedl, že pro pozitivní úlohu minimální mzdy je nutné, aby dosahovala úrovně 40 procent. "ČSSD počítá s tím, že pokud v budoucnu ponese vládní odpovědnost, bude postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby dosáhla této přiměřené úrovně," uzavřel.

Lídr sociálních demokratů také označil rozhodnutí vlády za pokrytecké, protože mnozí ministři v minulosti říkali, že chtějí systém nastavovat tak, aby motivoval lidi k práci.

"Toto rozhodnutí vede k růstu sociálních rozdílů ve společnosti a dále se jím rozevírají sociální nůžky," uzavřel Sobotka s tím, že od posledního zvýšení ztratila minimální mzda 10 procent ze své kupní síly.

Dufek uvedl, že aktuální krok vlády nebude bezprostředním důvodem pro případnou novou vlnu protestů. "Počkáme do března, do dubna, jak se změny projeví na životě obyvatel," řekl odborářský předák.

Návrh na zvýšení minimální mzdy předkládal svým kolegům ve dvou variantách ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Setkal se ale s převážně negativní odezvou.

"Jedním z hlavních argumentů proti byla právě otázka zaměstnanosti v probíhající hospodářské krizi v Evropě a obavy z vývoje zaměstnanosti. Proto i obava ze zvyšování minimální mzdy a ze zaměstnávání třeba i zdravotně postižených," odůvodnila krok kabinetu vicepremiérka Karolína Peake (VV).

"Respektuji rozhodnutí vlády. Respektuji i ty argumenty, které padly při jejím jednání, tedy že v současné ekonomické situaci si vláda nemůže dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy, když nevíme, jakým způsobem se ekonomika ČR bude vyvíjet za měsíc nebo za dva, za tři," prohlásil Drábek. Jedním dechem ale dodal: "Já jsem návrh předložil jako výsledek jednání se sociálními partnery, za tím návrhem jsem si stál a pro něj jsem hlasoval."

Ministr práce a sociálních věcí zrekapituloval, že při projednávání na tripartitě odborové organizace požadovaly zvýšení minimální mzdy na 8500 až 9200 korun. Zaměstnavatelé byli naopak pro její růst maximálně o 500 korun měsíčně.

Drábek také poznamenal, že navrhoval vyškrtnout z vládního nařízení výjimky z minimální mzdy. Snížená minimální mzda pro mladistvé, pro zaměstnance mezi 18 a 21 lety v prvním zaměstnání a pro zdravotně postižené ale zůstane v důsledku vládního rozhodnutí platit dál.

Autor: Jan Kálal, Filip Nachtmann