KPMG: Daň z příjmů právnických osob za posledních deset let celosvětově klesla

Průměrná sazba daně z příjmů právnických osob celosvětově poklesla z 29,03 procenta v roce 2001 na 22,96 procenta v roce 2011. Vyplývá to ze studie KPMG International zveřejněné v úterý.

Trend poklesu daně z příjmů právnických osob je patrný i v České republice, jen má podstatně větší dynamiku: sazba této daně v daném období poklesla z 31 na 19 procent. Průměrné sazby v Evropě v roce 2001 byly na úrovni 27,7 procenta a v roce 2011 dosahovaly v průměru 20,12 procenta.

Vedle toho sazby nepřímých daní (DPH/GST) spíše stagnují. Celosvětově mírně poklesly z 15,8 procenta v roce 2005 na 15,41 procenta v roce 2011. V Evropě naopak ve stejném období mírně vzrostly z 19,41 procenta na 19,71 procenta. Česká republika za tu dobu u základní sazby DPH zaznamenala pokles o dva procentní body – z 22 procent na současných 20 procent. Snížená sazba této daně se však od 1. ledna 2012 zvýšila z 10 na 14 procent.

Výše daně z příjmů právnických osob v České republice dosahuje srovnatelné hodnoty jako v jiných zemích východní Evropy. Stejná sazba jako v Česku, 19 procent, je také v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku. Nejvyšší sazbu v tomto regionu, 24procentní, má Bělorusko. Naopak nejnižší má Rumunsko se 16 procenty. V rámci Evropy má výrazně vyšší daň z příjmů právnických osob Malta (35 procent), Belgie (33,99 procenta) či Francie (33,33 procenta).

Celosvětově je daň z příjmů právnických osob nejvyšší ve Spojených arabských emirátech (55 procent) a v Japonsku (40,69 procenta). Vedle toho existují státy s nulovou sazbou této daně, k nimž patří například Bahamy, Bahrajn či Kajmanské ostrovy. Přestože samotné sazby nejsou jediným a rozhodujícím faktorem zatížení podnikatelských subjektů, jsou stále v centru pozornosti investorů.

Průměrné hodnoty daně z přidané hodnoty (DPH) jsou v posledních třech letech celosvětově poměrně stabilní. Většinou se pohybovaly kolem průměru roku 2011, který je 15,41 procenta, k určitým změnám však došlo. V Africe a Oceánii se sazba zvýšila, Latinská Amerika naopak zaznamenala mírný pokles. V Evropě se průměrná DPH mírně zvýšila z 19,67 procenta v roce 2010 na 19,71 procenta v roce 2011.

"Závislost vlád na příjmech z DPH se zvyšuje. Ve srovnání s daní z příjmů je totiž DPH méně závislá na momentálních ekonomických vzestupech či pádech. Je tudíž stabilnější, její příjmové základny jsou méně pohyblivé a její výběr v reálném čase zajišťuje pravidelný zdroj financí. Proto lze předpokládat, že současné zvýšení snížené sazby DPH v Česku z 10 na 14 procent nebude letos v případě ekonomických potíží poslední," uvedla Marika Konečná, partner společnosti KPMG Česká republika.

V současnosti je v ČR základní sazba DPH 20 procent, 14 procent pak dosahuje sazba snížená, která platí například pro potraviny, knihy, noviny a časopisy, služby veřejné dopravy či výstavbu sociálního bydlení. V roce 2004 se v Česku základní sazba snížila z 22 na 19 procent a v roce 2010 opět navýšila na 20 procent. Snížená sazba vzrostla v roce 2009 z pěti na devět procent, od roku 2010 do konce roku 2011 činila 10 procent a od letošního ledna pak 14 procent.

Ve srovnání s ostatními státy východoevropského regionu je česká základní sazba DPH spíše nižší či průměrná. Stejnou její výši, tedy 20 procent, má i Slovensko, Bulharsko a Bělorusko. Nejnižší, 18procentní sazba je v Rusku. Naopak ve zbytku východní Evropy je základní sazba DPH vyšší – v Polsku 23 procent, v Rumunsku 24 procent a v Maďarsku 25 procent.

Autor: Libor Popela