PwC: Generální ředitelé předpovídají globální ekonomice chmurné vyhlídky

Celkem 48 procent z 1258 dotázaných ředitelů, kteří po celém světě odpovídali v tradičním průzkumu PwC, věří, že vývoj globální ekonomiky se bude zhoršovat i v letošním roce, pouze 15 procent očekává zlepšení. Poradenská síť PwC o tom informovala ve středu.

Na druhou stranu celkem 40 procent globálních lídrů uvedlo, že si jsou "velmi jisti" růstem své společnosti v příštích 12 měsících. To sice představuje pokles oproti 48 procentům v loňském roce, stále je to však více než v letech 2009 i 2010 (21 procent, resp. 31 procent). Kromě toho více než polovina generálních ředitelů po celém světě očekává zvýšení počtu zaměstnanců v příštích 12 měsících, i když situace se bude v jednotlivých odvětvích velmi lišit. Nejlepší vyhlídky má oblast zábavy a médií.

Největší pokles důvěry nastal v západní Evropě. Dluhová krize eurozóny způsobila, že jen čtvrtina evropských respondentů věří v růst svých výnosů. To představuje výrazný propad z loňských téměř 40 procent. Krátkodobý pokles důvěry vyjadřují i generální ředitelé v Asii (pokles na 42 procent z loňských 54 procent). Čína zaznamenala největší pokles důvěry v asijsko-pacifickém regionu. Přibližně polovina (51 procent) tamních generálních ředitelů se letos cítí "velmi jistých", loni si takto věřilo 72 procent. K výraznému poklesu důvěry došlo také v Indii (55 procent z 88 procent loni). Na přibližně stejné úrovni se drží USA (41 procent oproti loňským 45 procentům).

"Čeští generální ředitelé odpovídali na stejné dotazy jako jejich globální kolegové ještě pesimističtěji. Zhoršení světové ekonomiky očekávají dvě třetiny z nich a jen necelých 13 procent si je opravdu jista, že jejich firmě letos porostou tržby. Chápou, že jsme malá otevřená ekonomika, která se těžko může vyvíjet odlišně od hlavního proudu. Většina negativních impulsů k nám přichází ze zahraničí a sotva je můžeme ovlivnit. Na druhou stranu situace české ekonomiky není tak špatná. Stabilitu bankovního sektoru nám může eurozóna závidět a je zde řada firem, které dokázaly navzdory krizi najít růstové příležitosti a nabírají nové zaměstnance," uvedl Jiří Moser, řídící partner PwC v České republice.

"Pokračující dluhová krize v eurozóně spolu s ekonomickou nejistotou srážejí důvěru v hospodářský růst po celém světě. Dokonce i rychle se rozvíjející ekonomiky v Asii a Latinské Americe nejsou imunní vůči realitě pokračující hospodářské stagnace. Stejně jako ve zbytku světa se tamní generální ředitelé obávají o zdraví světové ekonomiky," nastínil Dennis M. Nally, generální ředitel mezinárodní sítě poradenských společností PwC.

Největším strašákem zůstává nejistý ekonomický vývoj. Obává se o něj 80 procent respondentů. Šéfové významných světových firem zmiňovali rovněž obavy ze schopnosti vlád reagovat na velké rozpočtové deficity a zadlužení (66 procent), nestabilitu kapitálových trhů (64 procent), rozkolísanost měnových kurzů (58 procent) a přílišnou regulaci (56 procent). Více než polovina evropských ředitelů (56 procent) uvedla, že jejich společnost byla finančně postižena fiskální krizí, necelá polovina (45 procent) přijala v této souvislosti konkrétní kroky.

"Dobrou zprávou je, že dlouhodobý cyklus zpomalení naučil generální ředitele, jak řídit své podnikání se stále větší efektivitu. Generální ředitelé teď říkají, že jsou lépe připraveni vypořádat se s ekonomickou situací, jež je definována rozkolísanými globálními trhy, slabou poptávkou v rozvinutých ekonomikách a nejistotou na rozvíjejících se trzích. Mnozí ředitelé si jsou jisti, že mohou zajistit růst tržeb i navzdory obtížné podmínky," doplnil Moser.

Podle generálních ředitelů budou nejlepší růstové příležitosti v příštích 12 měsících pocházet ze zvýšení podílu na stávajících trzích. Cesta k úspěchu může vést i přes vývoj nových výrobků a služeb. Oboje zmínila téměř třetina respondentů. Vstup na nové trhy plánuje 18 procent dotázaných a na společný podnik či alianci sází desetina oslovených generálních ředitelů. Stále poměrně nízký zůstává počet respondentů, kteří plánují fúzi či akvizici.

Autor: Libor Popela